zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Divadelní tipy 50. týden

Miroslav Donutil

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Po stopách hvězd Miroslav Donutil je jedním z nejpopulárnějších českých herců. Narodil se v Třebíči, vyrůstal ve Znojmě, ale většinu svého dětství nakonec prožil v Brně. Původně uvažoval o kariéře novináře a lesního inženýra, nicméně nakonec se v něm zúročily rodinné geny (rodiče nadšeně ochotničili a dědeček patřil k nezapomenutelným vypravěčům s výjimečným smyslem pro humor) a skončil na brněnské JAMU. Už během studií hostoval na scéně brněnského divadla Husa na provázku a po absolutoriu sem také nastoupil do svého prvního angažmá. Vydržel tu plných sedmnáct let a ztvárnil řadu nezapomenutelných rolí (např. Nikolu Šuhaje v "Baladě pro banditu"), nicméně film a televize jeho talent stále přehlížely. Zazářil sice v titulní roli filmové adaptace "Balady pro banditu", ale v oněch letech dostával spíše menší a epizodní role. Zásadní zlom v jeho kariéře nastává roku 1990, kdy se stal členem činohry pražského Národního divadla. Prakticky okamžitě se stává jednou z největších hvězd souboru a televizí i filmem velmi vytěžovaným hercem. Nezapomenutelné jsou jeho role v komediích "Tankový prapor", "Černí baroni", "Dědictví aneb Kurvahošigutntag". Stejně suverénně si ovšem počíná i ve vážných a tragikomicky laděných rolích. Za svůj výkon ve filmu "Pasti, pasti, pastičky" získal Českého lva a za roli Miroslava Norbachera ve filmu režiséra Vladimíra Morávka "Nuda v Brně" (2003) byl nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Úspěšný a oblíbený divadelní, filmový a televizní herec se věnuje také dabingu. Vysílání: 10.12., 15.35 hod., ČT1; Opakování: 10.12., ČT1.

Po stopách hvězd
Přestože Jana Šulcová nepocházela z herecké rodiny, herectví ji přitahovalo už od dětských let. Se svým bratrem hrávala loutkové divadlo, recitovala ve škole a organizovala kulturní vystoupení. Mimo jiné chodila i do Dismanova rozhlasového dětského souboru a na gymnáziu se svým spolužákem Vítězslavem Jandákem hrála divadlo. Vystudovala DAMU a ještě během studia se stala v roce 1969 členkou Městských divadel pražských. Disponovala nejen talentem, ale i osobním šarmem a fyzickým půvabem. Získala proto ještě jako studentka první filmové a televizní role, byť byly rozsahem nevelké (např. pohádka Křesadlo, filmy Kulhavý ďábel a Spalovač mrtvol).
Počátkem 70. let začala její kariéra nabírat na obrátkách. Typické přitom bylo, že jejích kvalit film využíval výjimečně, zato v televizi získávala mimořádně velký prostor. Během celé své kariéry byla v převážné míře televizní herečkou. Její popularitu vytvářely televizní seriály, které měly mimořádnou sledovanost vzhledem k omezené nabídce tehdejšího televizního vysílání. Do nejširšího povědomí veřejnosti se Jana Šulcová dostala díky dvěma rozsáhlým televizním projektům - Byl jednou jeden dům a Nejmladší z rodu Hamrů.
Jana Šulcová hrála v drtivé většině kladné postavy. V 70. letech to byly romantické křehké dívky a sympatické holky ze sousedství, v 80. letech se plynule přeorientovala na role mladých maminek s elegantním vzhledem a chováním. Jednou z mála výjimek byla postava psychopatické narkomanky v televizní hře Panenka, kde byla protihráčkou Josefa Abrháma.
Největší filmovou příležitost Janě Šulcové poskytla Marie Poledňáková, která si ji nejprve vybrala do hlavní role televizní hlasatelky Magdy v televizním filmu Kotva u přívozu a posléze jí nabídla roli Kateřiny Horákové v diváckém megahitu 80. let, rodinné komedii S tebou mě baví svět. Nebyla to ve filmové kariéře Jany Šulcové její největší role, zato bezkonkurenčně nejúspěšnější.
Provdala se za spolužáka ze stejného ročníku na DAMU Oldřicha Víznera a narodily se jim dvě dcery. Manželství, které bylo dlouhá léta považováno za vzorné, se koncem 80. let rozpadlo a nastupující životní krizi umocnily proměny televizního a filmového trhu, které přinesly úbytek pracovních příležitostí. Herečka upadla do závislosti na alkoholu a antidepresivech, což jí spolu s následnými zdravotními dopady bezmála na desetiletí téměř vyřadilo z herecké práce. V roce 1992 musela po 23 letech opustit Městská divadla pražská a poté, pokud jí to zdravotní stav dovolil, hostovala na scéně Divadla bez zábradlí. Vedle televizní práce je i výraznou divadelní herečkou. Vysílání: 12.12., 15.40 hod., ČT1; Opakování: 12.12., ČT1.

Po stopách hvězd
Zlata Adamovská patří k nejpopulárnějším českým herečkám. Narodila se v březnu 1959 v Praze. O herecké dráze snila už na základní škole. V 15 letech byla přijata na pražskou státní konzervatoř a ještě během studia získala své první televizní a filmové role. Vzhledem ke svému mládí a půvabu byla ideální představitelkou naivek a křehkých krásek. V pouhých 15 letech se tak poprvé objevila na televizní obrazovce jako řádová sestra v epizodě seriálu Třicet případů majora Zemana.
Zlata Adamovská se objevila v mnoha českých filmech (např. Tchán, Když rozvod, tak rozvod, Učitel tance, Milenci a vrazi, atd.), televizních inscenacích, pohádkách a seriálech (Sanitka, Hříchy pro pátera Knoxe, Hotel Herbich, atd.). Vystřídala nejrůznější žánry a typy postav. V její tvorbě převládaly kladné role, za které sklízela sympatie diváků.
Vzhledem k velkému vytížení v televizi a ve filmu Zlata Adamovská na divadle jen hostovala. Stálé angažmá přijala až v roce 1986, kdy se stala členkou Městských divadel pražských. V roce 1990 přešla do Divadla na Vinohradech.
Herečka Zlata Adamovská je výraznou představitelkou emancipovaných energických žen střední generace. Velký prostor dostává i na poli dabingu, namluvila např. více než 20 filmů s Meryl Streepovou. Vysílání: 14.12., 15.35 hod., ČT1; Opakování: 14.12., ČT1.

Divadlo žije!
Pána z Prasečkova (Monsieur de Pourceaugnac), komedii-balet v próze s hudbou Jeana-Baptisty Lullyho, napsal Moliere pro královské svatohubertské slavnosti v září 1669. A zdá se, že vlastnosti, které si vzal v této komedii na paškál, tedy ziskuchtivnost, hloupost, pýcha a touha po společenském postavení, jsou nosným tématem i dnes. Režisérka Hana Burešová ke spolupráci na své inscenaci v Národním divadle pozvala ke spolupráci hudebního skladatele Víta Zouhara a do titulní role obsadila Václava Postráneckého.
Po Příbězích obyčejného šílenství, které se po uvedení v Dejvickém divadle, prosadili i na dalších a nejen českých scénách, a Tereminovi, přichází Petr Zelenka s další hrou psanou pro Dejvické divadlo.
Dále doporučíme vaší pozornosti Kabaret Kainar-Kainar, další z volné série poetických kabaretů Divadla v Dlouhé, komorní komedii z posledních dnů života jevištní divy Sarah Berhnardtové, kterou v režii J. Kališové ztvárnila Hana Maciuchová, adaptaci klasického hororového románu z 19. století Frankenstein, kterou ve Švandově divadle režíroval M. Františák a italskou komedii Filumena Marturano se Simonou Stašovou v hlavní roli. Vysílání: 15.12., 11.15 hod., ČT2; Opakování: 18.12., ČT2.

11.12.2012 00:12:23 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 21 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 22. týden

Petr Kostka

Písničky Vinohradských
Zpívají herci Divadla na Vinohradech: J. Hanzlík, P. Haničinec, M. Stropnický, G. Vr ...celý článek


Divadelní tipy 21. týden

František Peterka

František Peterka
Portrét českého herce a vášnivého sportovce (2012). Režie A. Sirotková. František Peterka ...celý článek


Franz Kafka – 100 let

Piš, Kafka, piš!

Piš, Kafka, piš!
Franz Kafka a jeho dílo s groteskní nadsázkou a humorem. Zachycením pozadí vzniku originál ...celý článek



Časopis 21 - sekce

OPERA/ TANEC

Ondřej Ruml zazpívá šansony s Pražskými symfoniky

Ondřej Ruml

Zpěvák Ondřej Ruml vystoupí 20. a 21. května se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK v Divadle Hybernia se celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Pesimistická vize inspirovaná Orwellovým románem

Brazil

Brazil
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Pesimistická vize nedaleké budoucnosti, inspirovaná Orwellov celý článek

další články...