Scéna.cz 

Novinky v Malém vinohradském divadle

Soubor známý jako Malé vinohradské divadlo, přivítal v této sezóně diváky ve svém prostoru v Záhřebské ulici na Vinohradech úplně v novém. A to doslova. Jednak všichni členové během letních měsíců pilně pracovali (a podle ředitelky divadla se prý nyní můžou život také kladením podlah či kachličkováním), zcela změnili interiér divadla, a pak se také – po deseti letech existence – rozhodli divadlo přejmenovat na D21.

Proč ty změny? „Po celou dobu naší existence si nás lidi pletou s velkým vinohradským divadlem, což se nezměnilo ani po deseti letech,“ objasňuje ředitelka Hana Mathauserová. „Hlavním důvodem přejmenování ale je, že se snažíme začít novou éru divadla. Našli jsme cestu, po které chceme jít, máme stabilní umělecké vedení, soubor, dramatiky – možná proto jsme to chtěli zarámovat i novým názvem - Divadlo D 21.“ K vysvětlení tohoto názvu dodává: „Především jsme Divadlo, proto tedy D, které sídlí v Záhřebské ulici číslo 21, zároveň se naše scéna nachází ve Dvoře, je to naše Domovská scéna s Duchem místa, kde hrajeme představení pro Dospělé i pro Děti, často se vyjadřujeme k palčivým i úsměvným tématům 21. století a číslo 21 považujeme za příznivé... Nejsme včerejší, ale Dnešní a Divadlo je pro nás, a věříme, že i pro ostatní Dobrodružstvím, Drogou, někdy s příchutí Deziluze a Dekadence.“

K programu více prozrazuje dramaturg Jiří Ondra: „Loňská sezóna se jmenovala Pozitivní katastrofy, což mělo signalizovat veškeré dění, které nás obklopuje, ať má negativní či pozitivní dopad. Ta současná se jmenuje Prachy , moc a sláva, a pohlíží na skutečnost i divadlo z nového úhlu, v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě. Krátkodobým cílem je, že jsme se rozhodli tematizovat jednotlivé sezóny, dlouhodobý cíl je dělat autorské divadlo, které zpracovává s výraznou interpretací klasická či původní témata, ale autorství je vždy na prvním místě. Vykopávacím titulem budou Gulliverovy cesty, následuje Ibsenova Nora, pohádka Tři veteráni, a pak Luisa a Lotka od Ericha Kastnera. Vrcholem sezóny by měl být Strakonický dudák v režii Petra Chmely. Vlastně jsme se rozhodli pro určitou jednotu dramaturgie, ať se jedná o představení pro děti, tak i pro dospělé. Teď jsme vlastně na takové cestě, kdy chceme více hrát večerní představení, ale zároveň nechceme opouštět projekt Divadlo školám.“ MVd (nyní D21) v minulé sezóně odehrálo 230 představení, a z toho jich bylo 185 pro školy. „V sezóně 2002/ 2003, kdy jsme činnost zahajovali, jsme stavěli na projektu Divadlo školám“ říká Mathauserová. „Do dneška je pro nás stěžejní a dobře funguje. Ale přišli jsme na to, že to může ještě lépe fungovat, když nebudeme tu dramaturgii tak striktně oddělovat. Tituly, které budou přístupné všem, budou i pro školy zajímavější. Zároveň jsou tyto tituly voleny tak, aby vhodně doplňovaly školní výuku. Takovým titulem jsou např. Gulliverovy cesty, což původně vůbec není titul pro děti, ale společenská satira pro dospělé. Chceme být otevřeným prostorem, proto jsme zvětšili foyer, který chceme navíc využít k výstavám výtvarného umění (v této sezóně např. Daniel Krejbich, Josef Šindelář, Jé Jé Neduha, Zdeněk Hůla), besedám, kabaretům a hudebním produkcím. Divadlo tu žije zkrátka všude. Děláme i věci na ven – např. chůdařská představení. Navíc jsou tu mezi námi herečtí pedagogové, takže chceme pořádat i workshopy a dramatické kroužky. Byli bychom rádi, aby zde vzniklo kulturní komunitní centrum, posílily se sousedské vztahy. Aby zkrátka lidé věděli, že tohle je jejich divadlo, a že tu můžou najít různé druhy zábavy a akce k nejrůznějším příležitostem.“

Dramaturg Ondra doplňuje informací o alternativních bonusech divadla – např. o komorních scénických experimentech Velký třesk na Malé scéně nebo divadelních seriálech s aktuálním tématem. Loni vznikl Bulvár.cz, který zrodil novou divadelní kapelu Uran Theatre Pop Rock. V letošní sezóně to bude cyklus čtyř představení, kam budou zváni čeští umělci (dramatikové, literáti, malíři, hudebníci), s nimiž se vytvoří jakési příležitostné divadelní představení. V této sezóně se počítá např. s Egonem Tobiášem, Jaroslavem Rudišem či Václavem Koubkem. Divadlo se průběžně personálně proměňuje, a navazuje kontakty s novými spolupracovníky (např. mladou režisérkou Terezou Karpianus).