Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Labyrint uklidnění vod

Scena.cz detailně informuje o veškerém dění kolem divadla Labyrint. Občané Prahy a zvláště pak levého břehu Vltavy a dále obvodu Prahy 5, nemusí mít obavy. Divadlo bude zachováno, jak o tom rozhodl Magistrát hlavního města Prahy (MHMP). Otázkou nadále zůstává v jaké podobě, kdo v něm bude hrát a hlavně co se v něm bude hrát.
Scéna bohužel nezískala vyjádření od osoby nejpovolanější - Richarda Krause, stávajícího ředitele. Mrzí nás, že jeho postoj vyvolává celou řadu spekulací. Dle obecných právních norem je jmenovaný ředitel divadla, jehož zřizovatelem je hlavní město Praha, plně zodpovědný za chod divadla, tedy i za uzavírání smluv. Zda vše proběhlo v souladu se zákonem to je nyní v šetření příslušných orgánů MHMP.

Děkujeme za stanoviska vedoucí odboru kultury MHMP PhDr. Heleny Brabencové.

Pravděpodobně nejvíce polemik vyvolá nová koncepce divadelní budovy, navržená architekty a ne vedením divadla. Odpověď architekta pana Mayera směřuje ke skutečnosti, že návrh byl zpracován na základě požadavků investora, tedy magistrátu... Jakým způsobem byl vybrán tento realizační tým, potažmo firma? Uskutečnila se soutěž, jak by se na tento historický objekt slušelo? Byl dodržen zákon o veřejných zakázkách?
"Ing. Mayera vybral ředitel Labyrintu pan Kraus. Bývalý náměstek primátora pan Drábek vyzval tehdejšího rektora AMU a zároveň i scénografa Jaroslava Malinu, aby měl nad přípravou studie supervizi. V konzultační skupině byli zástupci města, Prahy 5 a pak například Ondřej Hrab, architekti Malina a Smetana a další. Tato skupina se neustále rozšiřovala a k záměru na dispoziční řešení se vyjadřovala. Chtěli jsme, aby projekt také vyřešil vchod do studia, komunikaci uvnitř divadla a jeho zázemí. Na zpracovatele projektu byla vypsána veřejná obchodní soutěž.
Dodržení zákona o veřejných zakázkách je nyní předmětem kontroly odboru vnitřního auditu a kontroly MHMP. Nyní je vypsáno výběrové řízení na ředitele Labyrintu s tím, že uchazeč musí předložit uměleckou koncepci, umělecko-provozní záměr, ekonomickou rozvahu a další. Složení komise pro výběrové řízení není totožné s konzultační skupinou. Vlastně jenom já jsem v obou.."

Vedle otázek na tolik diskutované divadlo Labyrint, jsme se rovněž zeptali na vztah paní doktorky k divadlu?
"Hlavní město Praha je zřizovatelem 13 divadel s 15 scénami. Další divadla nebo jednotlivé divadelní projekty podporuje granty. Snažím se mít přehled, co se kde hraje a jak se který soubor vyvíjí, takže nejméně dvakrát v týdnu na nějakém představení jsem. Další večery pak patří koncertům, výstavám nebo jiným kulturním akcím.
Kdybych to dělala s nechutí, asi bych si měla hledat jinou práci. Je ale fakt, že i mě asi postihla profesní deformace. Někdy se mi totiž stane, že při představení myslím třeba na to, zda nešlo scénu udělat levněji nebo naopak, že se na ní nemělo tolik šetřit, nebo jiné technické a provozní záležitosti. U vynikajících představení mě tohle ale ani nenapadne."

Myslím, že svého času bylo vedení pana Kříže kritikou i magistrátem vyčítáno realizavování příliš specifického dramaturgického plánu, tedy řekněme zařazování avantgardních a nadčasových inscenací. Nesměřuje současná architektonická koncepce divadla právě k tomuto žánru? Pokud se v budoucím divadle nepočítá s cirkusem nebo s Kotlem TV Nova.
"Magistrát panu Křížovi do dramaturgie nikdy nezasahoval. Problém Labyrintu byl v tom, že neměl diváka a když, tak na studiová představení. Na velké scéně hráli málo a málo lidí na ně chodilo. Když jde o dlouhodobou záležitost, musí vedení divadla hledat odpověď na otázku - Proč tomu tak je. A netvrdím, že to nemůže být i dramaturgií. Odpověď jsme ale nikdy nedostali a pokud ji sami měli, tak se konkrétně ve změně situace neprojevila. I avantgardní inscenace můžete uvádět, ale musí někoho zajímat. Divadlo se bez diváka dělat nedá. Nebo dá, ale ne z veřejných prostředků.
O současné architektonické podobě se zatím stále diskutuje. Myslím, že poměr mezi zastánci klasického kukátka a variabilního prostoru je vyrovnaný. Nic bych neuspěchala a počkala, jak dopadne výběrové řízení na ředitele divadla. Ono bude i o podobě divadla. Myslím, že to je velká příležitost pro umělce i manažery. Výzva i inspirace."

Můžete ve stručnosti nastínit kompetence a zodpovědnost za chod divadla, jehož je magistrát vlastníkem či zřizovatelem, myslíme obecně, nejen Labyrint?
"Naše divadla jsou samostatnými právními subjekty a zodpovědnost nesou ředitelé těchto příspěvkových organizací, jejich zřizovatelem je hl.město Praha."

Zkusme se podívat na roli posledního ředitele Richarda Krause, který se ujal funkce 5. května 1997. Stává se často, aby magistrát do takto důležité funkce obsazoval bez výběrového řízení nebo konkurzu?
"Divadelní zákon kdysi ukládal, aby ředitel vzešel z konkursu. To už dnes neplatí. Je věcí zřizovatele, zda jmenuje ředitele přímo nebo vypíše výběrové řízení. Já nejsem zastáncem výběrových řízení a doporučuji je pouze v případech, když jsou v divadle vnitřní rozpory, které rozdělují soubor, když se divadlu dlouhodobě nedaří, když nemáme konkrétní osobu, která by mohla včele divadla stát. Je to případ od případu.
Pan Kraus byl jmenován v době, kdy bylo jasné, že město koupí budovy, protože chce tyto prostory pro divadlo zachránit, a bude je rekonstruovat. Byl jmenován na dva roky, aby rekonstrukci připravil. Tehdy se uvažovalo i o tom, že by soubor - v zúžené podobě - hrál ve Studiu. Ukázalo se ale, že to z technických důvodů není možné. U některých divadel probíhá rekonstrukce za provozu (Divadlo ABC - Scéna č. 7 - pozn.redakce), u některých ne. To je případ Archy a Labyrintu."

Již přes rok divadlo neprodukuje a přesto získává dotace, k čemu jsou určeny tyto prostředky?
"V současné době je v organizaci zaměstnáno 9 lidí, ředitel dostal úkol snížit do konce roku stav na 7. Organizace musí zabezpečit správu a ochranu majetku a spolupracovat s investorem na rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že na začátku letošního roku zajišťovala organizace i investorství a připravovala podmínky pro rekonstrukci, stav zaměstnanců se úměrně k tomu průběžně snižuje, stejně tak neinvestiční příspěvek, který je nyní schválený na rok 1999 ve výši 7 mil.Kč. Z toho je například v odpisech přes 1 mil. Kč, ve mzdových nákladech 1,5 mil.Kč a k tomu pojištění, v energiích 620 tisíc Kč, ve službách 2 mil. Kč atd."

Přežijí divadla rok 2 000?
"Vy o tom pochybujete? Pokud budou umělci, kteří budou chtít divadlo dělat a pokud budou mít diváky, tak určitě. A já věřím, že divadlo přežije, a nejen rok 2000. Proč bychom jinak divadla rekonstruovali? Podíváte-li se na Prahu, tak z prostředků města se za posledních pár let částečně nebo úplně rekonstruovaly divadla Archa, ABC, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Divadlo na Vinohradech, Divadlo Na zábradlí, Karlínek pro Semafor, vzduchotechnika v Komedii, pro Minor se připravuje rekonstrukce bývalého kina Skaut, řešíme zázemí Činoherního klubu, Studio Ypsilon má novou scénu (kvůli tomu platíme mnohem vyšší nájemné).
Město plně financovalo rekonstrukci Adrie, prostřednictvím svého Fondu pro kulturu a vzdělávání divadlo Alfréd ve dvoře, dále pak přispělo na Fidlovačku a Akropolis. Nyní je tedy na řadě divadlo Labyrint."

Děkujeme za rozhovor.

1.4.1999 10:14:28 | rubrika - Zprávy

TIP!