Scéna.cz 

Divadelní tipy 39. týden

Komici na jedničku - Stella Zázvorková
Petr Nárožný a jeho hosté vzpomínají na výjimečnou komediální herečku Stellu Zázvorkovou (2012). Dále účinkují: I. Janžurová, L. Sobota, V. Vorlíček a L. Lipský. Režie A. Činčerová. Stella Zázvorková (1922–2005) dostala své křestní jméno podle románu Stella spisovatele Camilla Flammariona. Paní Zázvorková přiznala, že se nikdy vysoké, štíhlé a plavovlasé hlavní hrdince románu příliš nepodobala, nicméně měla oproti ní jiné skvělé kvality: šarm a nenapodobitelný smysl pro humor. Stella Zázvorková toužila v mládí po herecké kariéře, nicméně po neúspěšných pokusech dostat se na Státní konzervatoř nakonec vystudovala anglickou internátní školu. Získala díky ní skvělé klasické vzdělání a ovládala sedm světových jazyků. Láska k herectví jí nicméně zůstala a navštěvovala hereckou školu při divadle E. F. Buriana a po studiích následovala několik hereckých angažmá v řadě divadel, počínaje Dětským divadlem Míly Mellanové a konče dlouholetými angažmá v Divadle ABC a později v Městských divadlech pražských, kde setrvala až do devadesátých let. Výrazný herecký typ Stelly Zázvorkové a výjimečný komediální talent ji předurčily i pro filmovou kariéru. Během svého života vytvořila desítky převážně komediálních rolí, z nichž můžeme jmenovat na příklad tetu Klotyldu v Slaměném klobouku, paní Novákovou v komedii Zítra to roztočíme, drahoušku...!, královnu v pohádce Jak se budí princezny, vesničanku Přibylovou v Třech chlapech v chalupě nebo vychovatelku dobytka v komedii Což takhle dát si špenát. Výrazné úspěchy u filmové kritiky sklidila i za svoje pozdní role, za postavu maminky Zdeňka Svěráka v Koljovi, roli babičky Šebkové v Pelíškách a Českého lva získala za roli Emilie v melancholické komedii Babí léto. Mimo stříbrného plátna si ale získala i srdce televizních diváků a v neposlední řadě i rozhlasových posluchačů. „Miluji smích, toužím ho slyšet z publika, je to určitá forma narkotika. Je to můj balzám a elixír mládí", pronesla paní Zázvorková. Pojďme se tedy spolu s Petrem Nárožným poohlédnout za touto výjimečnou herečkou a ochutnat trochu z jejího elixíru mládí, kterým překypovala a který se nesmazatelně vryl do paměti několika generací diváků.
Vysílání: 24.9., 22.40 hod., ČT1
Opakování: 30.9., ČT1

Úsměvy Otakara Brouska
Hostem Jaromíra Hanzlíka je významný filmový a divadelní herec, od jehož narození právě dnes uplynulo 100 let (2001). Režie P. Vantuch. Dnešním hostem Jaromíra Hanzlíka bude Otakar Brousek starší. Své první oficiální angažmá získal těsně po válce na Kladně. Přes Studio Národního divadla pokračovaly jeho herecké kroky do Divadla na Vinohradech, ve kterém působil značnou část svého života. I když je znám především jako herec charakterních rolí a recitátor, nevyhýbal se ani komediím. Pořad uvádíme jako vzpomínku na Otakara Brouska, který se narodil před 100 lety.
Vysílání: 28.9., 10.25 hod., ČT1
Opakování: 04.10., ČT1

Jméno Brousek, to je firma
Příběh tří hereckých generací jedné rodiny. Profesní milníky, společenské změny a rodinná historie, která se začala psát před sto lety, kdy se narodil zakladatel hereckého rodu Otakar Brousek starší. Účinkují: Ot. Brousek ml., O. Brousek, J. Brousková, J. Bohdalová, I. Janžurová, V. Preiss, J. Hanzlík, D. Kolářová, O. Brzobohatý a další. Scénář a režie P. Slavík. 28. září uplyne sto let od narození Otakara Brouska staršího, zakladatele rozvětvené rodiny, jejíž příslušníci se už po několik generací úspěšně věnují herectví. Jde o syna Otakara Brouska ml., dceru Jaroslavu Brouskovou a vnuka Ondřeje Brouska. Dokumentární film Petra Slavíka sleduje představitele tří generací hereckého rodu, představuje nejvýznamnější okamžiky jejich profesní dráhy i soukromého života a snaží se postihnout proměny herectví i vnímání herecké profese v kontextu společenských změn.
Vysílání: 28.9., 21.20 hod., ČT1
Opakování: 01.10., ČT1

Burian
Vzestup a pád českého krále komiků Vlasty Buriana. Cena Thálie pro Veroniku Korytářovou za ztvárnění titulní role. V inscenaci Divadla F. X. Šaldy dále hrají: K. Baranová, E. Jansová, J. Stránská, T. Impseil a L. Hampl. Režie T. Dianiška. Životní příběh slavného libereckého rodáka Vlasty Buriana se stal obsahem hry Tomáše Dianišky, kterou v roce 2021 inscenoval na jevišti Malého divadla v Liberci. Liberecký Burian se záhy po premiéře stal diváckým hitem a získal i uznání odborné veřejnosti. Výkon Veroniky Korytářové v titulní roli byl oceněn Cenou Thálie jako nejlepší činoherní výkon roku 2022: „Veronika Korytářová zahrála život „krále komiků“ s lehkostí, smyslem pro Burianovo klaunství bez jeho napodobování, s empatií pro jeho citovou nevyrovnanost a tragické rysy jeho života.“ I když výkon Veroniky Korytářové má zásadní podíl na diváckém úspěchu této inscenace, je nutné ocenit i jejích pět kolegů, Karolínu Baranovou, Elišku Jansovou, Janu Stránskou, Tomáše Impseila a Ladislava Hampla, z nichž každý vytváří řadu další postav, které v dobrém či špatném ovlivnili úspěch i pád krále komiků.
Vysílání: 23.9., 20.15 hod., ČT art

Anatomie gagu
V roce 1963 napsal Václav Havel stejnojmennou esej, o 45 let později natočil Josef Abrhám ml. na toto téma film. Hrají: J. Abrhám, J. Budař, J. Macháček, L. Smoljak a další. Film Anatomie gagu, který natočil Josef Abrhám mladší v roce 2008 vychází ze stejnojmenné eseje Václava Havla z roku 1963. Sestává se z části hrané, v níž uvidíme kromě Josefa Abrháma staršího také třeba Ladislava Smoljaka, a teoretické, v níž promlouvají například Karel Vachek, Vladimír Just, Ctibor Turba i samotný Václav Havel.
Vysílání: 26.9., 23.30 hod., ČT art