Scéna.cz 

Divadelní tipy 29. týden

Ten, který skákal přes kaluže
Jeden z největších talentů své herecké generace Vladimír Dlouhý a jeho zběsilý život i předčasný konec v mnoha ukázkách a vzpomínkách rodičů, bratra Michala, manželky P. Jungmanové, V. Freimanové, G. Vránové, L. Mrkvičky, V. Vorlíčka, Z. Duška a dalších (2011). Režie P. Kotek. Typický smíchovský kluk zazářil coby dětská filmová hvězda. Nebyla to náhoda, svůj nesmírný talent prokázal i později, během studia na konzervatoři a především v angažmá na předních pražských scénách. Rovněž film a televize jeho talentu bohatě využily, včetně mnoha rolí v seriálech. Už na konzervatoři se Mirek, jak mu všichni říkali, projevoval jako svérázná, bouřlivácká, nezkrotná osobnost a už tehdy asi začaly i jeho zdravotní problémy.
Vysílání: 16.7., 21.30 hod., ČT1
Opakování: 17.7., ČT1

Wimmer a Černoch
Luděk Sobota uvede pořad mapující uměleckou dráhu legendárních komediálních dvojic, které se zapsaly do zlatého fondu České televize (2012). Režie J. Wehrenberg. Z divadelní a filmové historie známe řadu dvojic komiků, které se nesmazatelně vepsaly do srdcí diváků svým specifickým humorem. Ať jsou to Voskovec (později Horníček) a Werich, Suchý a Šlitr nebo Šimek a Grossmann. Stále se k jejich gagům a průpovídkám rádi vracíme. Humor komické dvojice Jiřího Wimmera a Karla Černocha se odvíjí ze vzorce morousovitého učitele a trpícího žáka, který se marně snaží vyhovět pedagogovým požadavkům. Nakonec se však krutý mentor veřejně ztrapní k velkému pobavení publika. Jiří Wimmer (1943–2001) vystudoval herectví na pražské DAMU. Jeho první angažmá bylo v Ostravě, v Divadle Petra Bezruče. Tam pracoval i autorsky v divadélku Waterloo, jež bylo z politických důvodů zavřeno. Přešel tedy do ostravského Státního divadla a odtud do liberecké Ypsilonky, kde hrál i po jejím přechodu do Prahy. Největší popularitu získal v Československé televizi, zejména v pořadu Možná přijde i kouzelník, kde vytvořil nezapomenutelnou dvojici s Karlem Černochem (1943–2007). Tento původně rokenrolový a bigbítový zpěvák prošel řadou avantgardních skupin šedesátých let minulého století. Pak se zařadil mezi umělce středního proudu, vystupoval v Divadélku Ateliér ve Spálené ulici a v pořadech Evy Olmerové. Působil ve skupině Country beat Jiřího Brabce, kde účinkoval po boku Nadi Urbánkové. Po revoluci se stal také úspěšným muzikálovým hercem a zpěvákem.
Vysílání: 18.7., 22.30 hod., ČT1
Opakování: 22.7., ČT1

Úsměvy Jiřího Langmajera
Hostem Jaromíra Hanzlíka je populární herec Jiří Langmajer (2004). Režie P. Vantuch. Dnes přivítá Jaromír Hanzlík Jiřího Langmajera. Oblíbený herec má na svém kontě celou řadu filmových a televizních rolí, z nichž si řadu připomeneme formou ukázek. Můžeme zmínit například muzikálovou komedii Zdeňka Podskalského Poslední leč Alfonse Karáska, černou komedii Díky za každé nové ráno nebo dnes již legendární televizní seriál Bylo nás pět. V poslední době jsme se mohli s Jiřím Langmajerem setkat například v hlavní roli filmu Všiváci či v televizních seriálech Neviditelní a Labyrint.
Vysílání: 20.7., 08.15 hod., ČT1
Opakování: 25.7., ČT1

Neobyčejné životy - Věra Kubánková
Životní a profesní příběh významné české herečky, jež bravurně ovládala psychologickou kresbu postav a stala se držitelkou Ceny Thálie 2006 za celoživotní mistrovství. V těchto dnech si připomínáme 100. výročí jejího narození (2010). Scénář a režie Z. Zemanová. Věra Kubánková (*22. 7. 1924 – †13. 4. 2016) patřila ke generaci, která zažila odtržení Slovenska ve 30. letech 20. století na vlastní kůži. Její otec byl důstojníkem armády a sloužil od 20. let minulého století na Slovensku. Když tam pak vypukly protičeské nálady a vznikl Slovenský štát, rodina se usídlila v Hradci Králové. Své zralé herectví uplatila Věra Kubánková především ve dvou pražských divadlech – v Realistickém (dnes Švandově) a v Divadle za branou. Způsob herecké práce, který tam v 60. letech u Otomara Krejči poznala, ji ovlivnil na celý další život. Mnoho příležitostí ji nabídla i televizní obrazovka, naopak na filmovém plátně se objevovala spíše v epizodních rolích. Paní Věra hrála do poslední chvíle divadlo, její vitalita byla obdivuhodná, stejně jako vědomí herecké profesionality, které si udržovala. A o tom všem a mnoha dalších věcech ze soukromí i ze své herecké zkušenosti sama v dokumentárním portrétu poutavě vypráví.
Vysílání: 20.7., 22.40 hod., ČT1
Opakování: 26.7., ČT1

Cirque du Soleil: Quidam
Útěk malé dívky do světa fantazie. Strhující show kanadské společnosti, věhlasné vynikajícími produkcemi ve stylu moderního cirkusu (1999). Holčička Zoë si myslí, že už viděla všechno, co je na světě zajímavé, a má pocit, že nic kolem už nemá smysl. Jednoho dne se kvůli tomu rozzlobí natolik, že se její malý svět zhroutí a ona se ocitne ve fantastickém prostředí, obydleném dosud neznámými postavami: vytáhlým a tajuplným cirkusovým ředitelem Johnem, dále pak oživlým terčem, několika svéráznými klauny a především spoustou vynikajících artistů, nad jejichž výkony se tají dech... Takový je rámcový příběh další cirkusové show kanadské společnosti Cirque du Soleil (Sluneční cirkus). Špičkoví artisté z celého světa zde předvádějí řadu úchvatných čísel, např. s tzv. německým kolem, s žonglérským náčiním diabolo, švihadly, kruhovými hrazdami atd. Slovo quidam (francouzsky "kdosi") znamená v tomto případě osamělého bezejmenného kolemjdoucího, který se mihne kolem, ale který je také uvnitř každého z nás. Show měla premiéru 23. dubna 1996 v Montrealu, záznam byl pořízen během turné v Amsterdamu v roce 1999.
Vysílání: 17.7., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 20.7., ČT art

Markýza
Toužila jen po lásce a divadlu. Sophie Marceauová jako herečka, která uchvátila Molièra i Racina. Francouzské koprodukční drama z doby Ludvíka XIV. (1997). Dále hrají: B. Giraudeau, L. Wilson, P. Timsit, T. Lhermitte, G. Wilson a další. Režie Véra Belmontová. Film Markýza je volně inspirován osudy markýzy du Parc (1633–1668), která zazářila v divadle XVII. století ve Francii. Postavu herečky, jež dokázala uchvátit Molièra, Racina i Ludvíka XIV., ztvárnila půvabná Sophie Marceauová. Markýza touží po divadle, ale odmítá se podrobit dobovým hereckým konvencím, její svobodomyslnost i odvaha, s jakou dokázala milovat, z ní dělají zářivou, talentovanou osobnost. V jejím příběhu, natočeném jako velkolepé kostýmní představení, nahlédneme do historie nesmrtelného divadla Molièrovy doby, obklopeného intrikami a rivalitou mezi herci i autory, až k piedestalu božského Krále slunce.
Vysílání: 18.7., 20.15 hod., ČT art

Semafor atd. (3/8)
Spletitá cesta legendárního autorského divadla, které na podzim oslaví 65 let od svého založení, v cyklu scenáristy J. D. Novotného a režiséra V. Polesného (1999). Po premiéře hry Jonáš a tingltangl měl Semafor možnost zažít několik svých klidných let. Jiří Šlitr se k překvapení všech stal z plachého pianisty svérázným komikem. Jeho postava těžko chápajícího nešiky okouzlila diváky natolik, že se v příštích sezónách muselo se Šlitrem počítat jako jednou z hvězd. Vedle něj a Jiřího Suchého zpívala v Semaforu i Hana Hegerová. Jana Malknechtová s Jiřím Jelínkem slavili úspěchy s Motýlem, Karel Gott zpíval Oči sněhem zaváté. Vznikají první televizní písničky, které byly jakýmsi předstupněm dnešních klipů. Miloš Forman točí svůj Konkurz, natáčí se film Bylo nás deset a hlavně Kdyby tisíc klarinetů, ve kterém se sešli všichni ze Semaforu, i ti, kteří před lety Semafor opustili. Zdálo se, že politický tlak doby ustupuje, Semafor dokonce mohl začít vyjíždět za hranice, nejčastěji do západního Německa. Do Prahy přijíždí Louis Armstrong a Suchý se Šlitrem jsou u toho. Semafor posiluje příchod Jiřího Grossmanna s Miloslavem Šimkem. Nadějnou a slibnou atmosféru konce 60. let přeruší až okupace Československa v srpnu 1968.
Vysílání: 21.7., 20.15 hod., ČT art