Scéna.cz 

Všem se nám uleví ze zdařilé inscenace

“Tradice. Jak je žít, jak je dodržovat, jak je předávat dál anebo se jich naopak zříct ve jménu nového.” Ústřední téma světové premiéry inscenace Elišky Říhové VŠEM SE NÁM ULEVÍ, kterou uvádí soubor činohry Národního divadla na Nové scéně. Diváci jsou již zvyklí, že tato scéna patří novinkám, generační výpovědi, názorům nové generace umělců. Z těchto důvodů je na místě jistá opatrnost, o to víc překvapí, když daný projekt má silnou a autentickou hodnotu. Vše do sebe zapadá, funguje a hlavně z daného kypí čerstvý divadelní názor, chcete-li netradiční a svébytný inscenační názor. Důležitá je v tomto případě interakce s divákem.

“Inscenace Všem se nám uleví je poslední inscenací stávajícího vedení na Nové scéně,” přiblížila dramaturgyně Marta Ljubková v lektorském úvodu a dodala: “Původně se měla v tuto dobu Nová scéna zavírat a půjde do rekonstrukce. Hledali jsme projekt, který by se týkal ukončování a uzavírání něčeho. Do toho jsme na nové scéně uváděli inscenace v rámci dramaturgické dílny Studio pro nové drama. Eliška Říhová se zapojila do druhého běhu. Zkusili jsme ji uvést jako původní text, který přímo vznikl v Národním divadle. Symbolicky se nastudovala hra Elišky Říhové v její režii, a je to zajímavé v tom, že nikdy pro ND nepracovala, její hra ani režie zde nebyla uvedená.”
Samotná inscenace trvá hodinu a půl a je bez přestávky. Samotný divák při příchodu je požádán hledištním personálem, zda by si mohl vybrat jakoukoliv věc a donést ji na jeviště. Pro každého je připravena hromada různých předmětů, kterými se obklopujeme v domácnosti. Jen namátkou: koberec, lampa, žehlička, obraz, rozbité zrcadlo pro líčení, váza…
Následně každý z diváků sestoupí do hlubiny hlediště Nové scény, vystoupí na jeviště, kde dominuje kvádr (jakási unimo buňka), obložený papírovými platy na vajíčko. Symbolika snášení se zde propojuje v trojím proudu: prvoplánové snášení vajec, dále snášení a seskupování různých propriet a serepetiček, až po snášení útrap od druhých. Jak chcete.
Následuje dialog manželského páru v pozdních středních let o tradicích, seznámení, víkendech… Oba dva se různě přemisťují kolem výše zmíněného scénického objektů. Čekají na syna.

Menší vsuvka ke kostýmům Lindy Boráros, jistá symbolika a odkaz na film Vrchní, prchni. Zejména ke scénce “stěrače stírají”, kdy filmová rodina je v chemlonových úpletech zelená, oranžová a hnědá. Podobně jako v této inscenaci. Předpokládám, že kostýmové úplety dělal stroj. Pokud je někdo pletl ručně, pak smekám.
Postupně se v hledišti objeví schovaný syn Petr (Petr Vančura). Ten od svých rodičů přebírá byt, tedy tradici s ponaučením, že pokud něco v zařízení bytu rozbije, neměl by to opravovat, ale dát do krabičky pro následující generace…
Rodiče scénu opouštějí, syn Petr rozloží scénický objekt a diváci jsou přizváni do interiéru pomyslného bytu. Každý si svůj předmět většinou odloží vedle sebe. Na scénu přichází trojice mladých lidí: Bára (Veronika Lazorčáková); Štěpán (Štěpán Lustyk) a Agáta (Anna Fialová). Ti si byt pronajímají se závazkem, že rozbité věci musí být uchovávané v krabičce. Překvapením se po třech letech stane nález mražené husy v odpadkovém koši. Následující dialog je velmi humorný, zejména když obě dívky vyzvou Štěpána, coby kuchaře, aby husu upekl. Ten odmítá, vždyť je vegetarián.

Následný děj nebudeme prozrazovat. Věřte, všem se nám uleví… Režisérka Eliška Říhová, sice při inscenování zapochybovala, že si mohla ulehčit práci, kdyby dramatický text tak nekomplikovala, ale není to ku škodě. Diváka nutí přemýšlet, text není složitý, ani příliš filosofický. Pokrývá uvažování běžného diváka. A to je dobře. Do toho všeho zapojila živé hudebníky, kteří se stali postupně potomky a opět přebírají tradice.
Úleva pro diváka není ukončením inscenace, ale nápaditostí a hlavně silnou interakcí. Po celou dobu divák buď stojí v centru jevištního dění, nebo si může sednout. Z vnějšku se přesune do vnitřku, ale nejen scénicky, ale i mentálně díky zdařilému textu. Všem se nám uleví, ze zdařilé inscenace.


Eliška Říhová: Všem se nám uleví
Režie Eliška Říhová; dramaturgie Marta Ljubková; scéna Dragan Stojčevski; kostýmy Linda Boráros; hudba a zvukový design Jan Burian ml.; světelný design František Fabián; asistentka scénografie Marianna Bouřilová.
Osoby a obsazení: Nositel (Marek Daniel); Nositelka (Martina Preissová); Petr (Petr Vančura); Bára (Veronika Lazorčáková); Štěpán (Štěpán Lustyk); Agáta (Anna Fialová) ad.
Psáno z premiéry 2. června 2022

www.narodni-divadlo.cz