Z první řady... Její pastorkyňa a Maškarní ples

autor: Česká televize
zvětšit obrázekL. Janáček: Její pastorkyňa
Operu o třech dějstvích podle dramatu G. Preissové uvádíme u příležitosti životního jubilea dirigenta sira Simona Rattla. Účinkují: C. Nylundová, S. Skelton, L. Elger, E. Herlitziusová, H. Schwarzová, Sbor a orchestr Státní opery Berlín řídí včerejší jubilant. Režie Damiano Michieletto (V českém znění s titulky). Dirigent berlínského představení sir Simon Rattle se narodil 19. ledna 1955 v Liverpoolu. Umělec, který v současné době slaví své sedmdesátiny, je šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Od sezóny 2024/2025 získal pětileté angažmá hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie k poctě Rafaela Kubelíka, který jej v mládí ovlivnil. V letech 1980–1998 vedl Symfonický orchestr města Birminghamu. Mezi roky 2002–2018 působil jako šéfdirigent Berlínských filharmoniků. V období 2017–2023 byl hudebním ředitelem a šéfdirigentem Londýnského symfonického orchestru. Třetí Janáčkova opera Její pastorkyňa je ve světě vnímána jako ohlas lidové hudby skladatelovy rodné Moravy. Představovala pro autora první skutečný úspěch a postupně dostala přízvisko moravská národní opera. Kromě toho má Janáčkova hudba speciální kvalitu: zatímco zkoumá psychologické extrémy vedoucí k násilí i vraždě dítěte, nakonec nikdo není morálně odsouzen. Její pastorkyňa má zvláštní vazbu na soubor berlínské Státní opery Pod lipami (Unter den Linden), kde měla premiéru už v roce 1924. Její úspěch na německých jevištích se udržel až do dnešních dnů, neboť jak kritika o této současné inscenaci napsala: „Je to okouzlující směs mluvené artikulace a tónové kulatosti. Dirigent Rattle objevuje dynamické porozumění pro Janáčkův hudební jazyk v naléhavé, nesentimentální bohatě ochucené interpretační výpovědi.“
Toto hudebně dramatické dílo, mnohokrát revidované a dlouhou dobu zatracované, tvořil moravský génius pod tragickým dojmem ztráty milovaných dětí – dcery Olgy a dvouletého syna Vladimíra. Dnes patří k nejhranějším na světových operních jevištích vůbec. Světová premiéra Její pastorkyně se uskutečnila 21. ledna 1904 v brněnském českém Národním divadle za řízení Janáčkova žáka Cyrila Metoděje Hrazdíry. V pochvalných premiérových kritikách se objevily i některé výhrady, na které Janáček sice reagoval podrážděně, nicméně začal provádět rozsáhlou revizi díla. Tyto zásahy se objevily v první tištěném vydání klavírního výtahu z roku 1908.
Po dvanáctiletém odmítání se pražský operní šéf Karel Kovařovic uvolil operu uvést na jevišti Národního divadla. Zkušený operní praktik si však vyhradil právo úprav, zjemňujících drsný povrch realistického dramatu. Kovařovicova práce přinesla ovoce: Její pastorkyňa, obsazená tehdy nejlepšími uměleckými silami v čele s Gabrielou Horváthovou v roli Kostelničky, si 26. května 1916 získala Prahu, odtud kráčela triumfálně v překladu Maxe Broda do Vídně a pak do celého světa.
Vysílání: 20.1., 20.15 hod., ČT art
G. Verdi: Maškarní ples
Luciano Pavarotti v hlavní roli inscenace Metropolitní opery v New Yorku z roku 1991. Spoluúčinkují: A. Millo, L. Nucci, F. Quivarová, H. Blackwellová a další. Sbor a orchestr řídí J. Levine, režie představení P. Faggioni (V italském znění s titulky). Luciano Pavarotti (*12. října 1935 Modena, Itálie – †6. září 2007 Modena, Itálie) byl světoznámý operní zpěvák, přezdívaný „král vysokého C“. Je považován za jednoho z nejlepších tenorů historie. Narodil se v italské Modeně jako syn amatérského zpěváka a pekaře. Byl jedním z nejpopulárnějších tenorů vůbec, jeho koncerty vysílaly televize na celém světě. Také se věnoval charitě, pomáhal uprchlíkům a pracoval pro Červený kříž. Nejvíce ho proslavily koncerty Tří tenorů, kde účinkoval společně s Plácidem Domingem a José Carrerasem.
Verdiho opera Maškarní ples je o švédském králi Gustavu III. (Luciano Pavarotti) a odehrává se na konci 18. století. Panovníkovi přívrženci na něho čekají v trůnním sále. Páže Oskar (Harolyn Blackwellová) předkládá králi seznam hostů pro nadcházející maškarní ples. Gustav čte na seznamu jméno Amélie (Aprile Millo), což je žena, kterou tajně miluje. Je to ovšem manželka jeho nejlepšího přítele Anckarströma (Leo Nucci). Ten teď přichází krále varovat před spiklenci. Pak tu zazní stížnost na věštkyni jménem Ulrika (Florence Quivarová), která je obviněna z čarodějnictví.
Další scéna se odehrává v brlohu vědmy. Gustav vystupuje v převlečení za rybáře a pozoruje chování Ulriky před jejími zákazníky. Je šokován, když spatří Amélii, která přichází na soukromou seanci. Skryje se a vyslechne Améliino doznání, že krále miluje. Amélie prosí o lék na tuto zapovězenou vášeň a Ulrika jí poradí, že musí užívat vzácnou bylinu, která roste o půlnoci pod šibenicí. Když Amélie odejde, stále přestrojený Gustav požádá Ulriku, aby mu věštila budoucnost. Ulrika mu sděluje, že bude brzo zavražděn. Gustav se tomu zasměje, ale vědma mu řekne, že jeho vrahem bude první muž, s kterým si potřese rukou. Tu vstupuje Anckarström, aniž tuší co se právě odehrálo, podává Gustavovi na pozdrav ruku.
Druhé dějství Verdiho Maškarního plesu se odehrává pod šibenicí na okraji města. Amélie sem přišla hledat zázračnou bylinu. Král Gustav se tu objeví také a nutí Amélii, aby přiznala, že ho miluje. Jsou vyděšeni, když přichází její manžel, ale ten Amélii nepozná, protože si zakryla obličej závojem. Hrabě přišel Gustava varovat, že spiklenci číhají nablízku. Gustav odchází – ale nejdříve přiměje Anckarströma, aby slíbil, že dámu zahalenou do závoje odvede do města, aniž jí položí jedinou otázku. Když se objeví vrazi, vyzývají Anckarströma, že chtějí znát ženinu totožnost. Aby svého manžela zachránila, sejme Amélie svůj závoj. Vrazi se Anckarströmovi posmívají, že měl dostaveníčko s vlastní ženou – jemu však dochází, že Amélie měla schůzku s panovníkem. Navrhuje proto, že se setká se spiklenci příštího dne. První scéna třetího dějství se odehrává v Anckarströmově domě. Amélie tvrdí, že mu nebyla nevěrná. Ale on je zaslepený vztekem a chce, aby přečin zaplatila svým životem. Žena ho prosí, aby jí dovolil podívat se naposledy na jejich malého synka. Když je Anckarström sám, uvědomí si, že vinen je vlastně Gustav a ne Amélie. Chce ho proto z pomsty zabít. Přicházejí spiklenci a Anckarström jim slibuje, že se zapojí do jejich komplotu. Každý chce být královým vrahem, takže losují. Anckarström donutí Amélii, aby vytáhla jedno ze jmen – a je nadšený, když je to nakonec on sám. Pak přichází Oscar s pozváním na večerní maškarní bál.
Ve druhé scéně se Gustav rozhodne, že se odloučí od milované Amélie – proto povýší Anckarströma do pozice vyslance v zahraničí. Gustav obdrží anonymní varování o vražedném spiknutí, ale je rozhodnut, že musí ještě naposledy vidět Amélii. Na maškarním plesu přesvědčuje Anckarström Oscara aby mu řekl, pod jakou maskou se ukrývá král. Gustav a Amélie se spolu loučí, ale náhle Anckarström probodne Gustava. Když král na zemi umírá, přísahá, že Amélie byla nevinná – odpouští příteli i všem, kteří zosnovali jeho vraždu.
Vysílání: 26.1., 20.15 hod., ČT art
Časopis 07 - rubriky
Články v rubrice - Z éteru
Velké operní hlasy… Maria Callas

Maria Callas v roli Toscy
Jedna z největších operních zpěvaček všech dob v londýnském představení slavné Pu ...celý článek
Časopis 07 - sekce
DIVADLO
Jihočeské divadlo vtrhne do Prahy!

Připravte se na jihočeský divadelní uragán! Jižní spojka 2025 přiváží do Prahy ty nejlepší inscenace Jihočeské celý článek
HUDBA
Dvojportrét Martha a Tena

Martha a Tena – Dál od slunce
Dvojportrét zpěvaček s řeckými kořeny, Marthy a Teny Elefteriadu. Režie celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Slovenský film Zešílet Zuzany Piussi

Zešílet
Její nově nalezená oáza klidu se rázem změnila v noční můru. Slovenský film Zuzany Piussi (2022). H celý článek