zvláštní poděkování
Quantcom.cz

MTF Zlatá Praha

Paganiniho bájné struny

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

V rytmu Zlaté Prahy
Dokument zachycující průběh 60. ročníku prestižního mezinárodního televizního festivalu. Režie J. Mudra. Dokument V rytmu Zlaté Prahy 2023 přibližuje dění 60. ročníku mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. Režisér Jan Mudra zachytil průběh festivalu od hudebních a tanečních pořadů na Nové scéně Národního divadla až po jednotlivé prezentace pořadů producentů a televizních společností z celého světa a doprovodné akce spojené s děním tohoto festivalu. Dokument seznamuje s tvůrci, porotci i známými osobnostmi, kteří Zlatou Prahu 2023 navštívili, a umožňuje divákovi získat přehled o současné světové tvorbě v žánru hudebních pořadů. Festival pořádala Česká televize ve spolupráci s EBU a IMZ.
Vysílání: 16.9., 00.15 hod., ČT art
Opakování: 21.9., ČT art

Hudební cesta časem. Vilnius 700
Koncert soudobé litevské hudby, věnovaný 700. výročí založení litevského hlavního města. Pořad získal ocenění Český křišťál jako nejlepší záznam hudebních koncertů na MTF Zlatá Praha 2023. Režie A. Rudaitis, K. Jaroševičius (V původním znění s titulky). V roce 2023 oslavil Vilnius, hlavní město Litvy, sedm set let od založení. LRT se rozhodla městu poblahopřát a uvést osm koncertů hudby ze čtrnáctého až jednadvacátého století, které byly natočeny v historických budovách. Toto je závěrečný koncert věnovaný jednadvacátému století. Soubor soudobé hudby Synaesthesis uvede tři hudební díla nejmladší generace litevských skladatelů. Autory jsou J. E. Šedyte, M. Opriška a M. Zenkevičiute-Monikaze. Koncert se natáčel v Green Hall 2, obchodním centru, které bylo postaveno v roce 2016.
Vysílání: 17.9., 22.05 hod., ČT art

Hudba pod svastikou
Pohnuté osudy německého šéfdirigenta Wilhelma Furtwänglera a židovské violoncellistky Anity Lasker-Wallfischové za vlády nacistické říše (2022). Pořad získal cenu Český křišťál jako nejlepší dokument o hudbě, tanci a divadle na MTF Zlatá Praha 2023. Režie Christian Berger. Židovská cellistka Anita Laskerová-Walfischová zázrakem přežije holokaust ve vězeňském ženském orchestru v Osvětimi pod vedením Almy Prihoda-Roséové, zatímco renomovaný německý dirigent Wilhelm Furtwängler se marně snaží zachovat si svou uměleckou čest (zastal se mj. modernistického skladatele Paula Hindemitha), a nakonec podlehne ve svazku s nacistickým ďáblem, jako by radostně tančil před obrovským hákovým křížem.
V digitálně zrekonstruovaném filmovém záznamu té doby vypráví film Christiana Bergera příběh klasické hudby za Třetí říše poprvé z nadhledu univerzální perspektivy, která se nesnaží nikoho očerňovat, pouze konstatuje reálná fakta. Například Laskerová vypráví, jak musela doktoru Mengelemu mezi obludnými pokusy na živých lidech hrát něžné Schumannovo Snění z Dětských scén.
Vysílání: 18.9., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 22.9., ČT art

Paganiniho bájné struny
Německý dokument o temném tajemství legendárního italského houslisty, které spočívalo ve výběru přirozených strun, zvaných v italštině corde divine (2022). Snímek získal na MTF Zlatá Praha 2023 Cenu České televize. Scénář a režie Herbert Eisenschenk. Existuje bezpočet barvitých příběhů o démonických vystoupeních Niccola Paganiniho. Pouze málo diváků ví, že věnoval zvláštní pozornost výběru strun pro svůj nástroj – housle. Znalost udržovaná po staletí v tajnosti spočívala ve výrobě strun z jehněčích nebo ovčích střev, které se nazývaly italsky corde divine, tedy božské struny. Německý dokument Paganiniho bájné struny (Das dunkle Geheimnis des Herrn Paganini-Sagenhaftes zur Geschichte der Saiten) režiséra Herberta Eisenschenka je neobyčejnou filmovou studií čtyřsetletého evropského vývoje strun, na jehož konci přicházíme k zásadnímu poznání: dojem ze zvuku střevových strun osciluje mezi lidskou nepřesností a dokonalostí přírody. Přitom perfektnost při provozování hudby je v tomto případě spíše nežádoucí.
V dokumentu hovoří Matthias Honeck z Vídeňských symfoniků, dirigent Ingo Metzmacher, barokní cellista Christoph Harer, strunař Mimmo Peruffo, ředitel římské konzervatoře Santa Cecilia Roberto Giuliani, houslař Matthia Bölli a další.
Vysílání: 20.9., 20.55 hod., ČT art
Opakování: 21.9., ČT art

Nejpodivnější z andělů
Filmové zpracování opery Kennetha Younga a Anny Leese, které na MTF Zlatá Praha 2023 získalo Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin. Režie R. Tansley (V anglickém znění s titulky). Když psychiatrická sestra zápasící s vlastními démony potká svého bývalého spolužáka coby pacienta, začne zpochybňovat představy o zdravém rozumu a zacházení s těmi, kdo jsou považováni za duševně choré. Tato dramatická interpretace současné komorní opery byla inspirována životními událostmi novozélandské spisovatelky Janet Frameové. Film byl natočen na místě bývalé psychiatrické léčebny. Vznikl pro Novozélandskou operu.
Vysílání: 16.9., 21.35 hod., ČT art

Nevinnost
Inscenace opery finské skladatelky Kaiji Saariahové na motivy literární předlohy Sofi Oksanenové, která byla na MTF Zlatá Praha 2023 oceněna Českým křišťálem jako nejlepší záznam inscenačního umění. Režie P. Béziat (Ve francouzském znění s titulky). Vítejte na svatbě, jakých lze v různých obměnách v dnešním kosmopolitním Finsku zažít mnoho: ženich je Fin, nevěsta Rumunka, tchyně Francouzka. V průběhu hostiny se české servírce udělá nevolno. Probouzí se přízraky kolektivního dramatu. Opera Nevinnost je příležitostí k jedinečnému setkání dvou finských umělkyň: celosvětově uznávané skladatelky Kaiji Saariahové a spisovatelky Sofi Oksanenové, která ve svých dílech působivě konfrontuje naši současnost se stíny minulosti. Autorky společně vytvořily rozsáhlé hudební drama pro sólisty, sbor a orchestr palčivě působící jak silou hudby, tak „babylónským“ libretem mísícím evropské jazyky.
Vysílání: 19.9., 22.10 hod., ČT art

Zamilovaná Orfea
Multižánrová parafráze známého mytologického příběhu, která propojuje zpěv, tanec a filmové inscenační prostředky. Film zvítězil na MTF Zlatá Praha 2023, kde získal Grand Prix pro nejlepší snímek. Režie A. Ranisch (V původním znění s titulky). Mladá pracovnice call centra se zamiluje do street dancera, drobného zločince. Ona je Orfeem, on Eurydikou. Ona se vyjadřuje zpěvem, on tancem. Pro svou velkou lásku dívka sestupuje do podsvětí, čelí starým démonům a učí se znovu důvěřovat. Film je hold opeře i lásce samotné, zároveň však vypráví příběh prostřednictvím směsi realismu a kýče, který má svým způsobem stejně blízko k Flashdance jako ke Gluckovi nebo Puccinimu.
Vysílání: 21.9., 21.45 hod., ČT art

9.9.2024 10:09:07 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 42 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Přímé přenosy z Metropolitní opery (Aerofilms)

Články v rubrice - Z éteru

Liška Bystrouška v podání souboru Divadla na Vídeňce

Příhody lišky Bystroušky (Foto: Monika & Karl Foster)

L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky
Opera inspirovaná přírodou podle literární předlohy Rudolfa Těsnohlídk ...celý článek


Dokumentární cyklus Spojené národy tance

Spojené národy tance: Indie

Spojené národy tance: Indie
V Indii tanec zosobňuje kulturu, tradice a dějiny dané oblasti a je nepostradat ...celý článek


Rok české hudby - Leoš Janáček

Leoš Janáček

Leoš Janáček: Její pastorkyňa z Londýna
Světoznámá česká opera na scéně Londýnské královské opery Covent Ga ...celý článek


Václav Hudeček a David Robertson

Múzy Václava Hudečka

Múzy Václava Hudečka
Život a tvorba vynikajícího českého houslového virtuosa (2022). Režie P. Ulrich. Přijm ...celý článek



Časopis 42 - sekce

HUDBA

Warhaus v Praze představí novou desku

Warhaus

Hudba, která zní jako černobílý romantický film. Belgický projekt Warhaus míří se svou melancholickou, zamilov celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Juráček je můj osud

Juráček je můj osud

Juráček je můj osud
Novinářka a spisovatelka Daňa Horáková byla významnou postavou československého disentu celý článek

další články...