Scéna.cz 

Po stopách slavných skladatelů: G. Puccini

Po stopách slavných skladatelů: G. Puccini
Nejznámější představitel italského zpěvoherního verismu. Režie Mathilde Deschampsová (Premiéra). V prosinci 1924 se tisíce lidí sešly na pohřbu Giacoma Pucciniho (1858–1924). Milán vyhlásil národní den smutku, všechna divadla zavřela. Italové oplakávali skladatele, jehož hudba jim tolik přirostla k srdci.
„Puccini psal nesmírně procítěnou hudbu, která hned každého chytí za srdce“, říká jeden z průvodců uměleckého dokumentu italský basbarytonista Ruggero Raimondi. „Jeho hudba beze zbytku zachycuje prožitky jednotlivých postav, v každém tónu je slyšet tlukot srdce, běh života. V tom tkví Pucciniho mimořádná síla“.

Jeho hlavním učitelem skladby na milánské konzervatoři byl Amilcare Ponchielli, autor proslulé La Giocondy. Puccini absolvoval roku 1883 skladbou Capriccio sinfonico, které je v rukopisu zachováno v knihovně tohoto hudebního ústavu. Milánské provedení Pucciniho operní prvotiny Le Villi vzbudilo zájem nakladatele Ricordiho, který se ji rozhodl vydat tiskem. Následovala méně úspěšná opera Edgar, v níž se Puccini vyrovnává s wagnerovskými vlivy. Samostatnější je opera Manon Lescaut, která je považována za první skladatelovo veristické dílo. Následovala jeho nejslavnější hudebně dramatická díla: Bohéma, Tosca a Madame Butterfly. Za pobytu v Americe poznal Puccini další divadelně efektní lásku, již zhudebnil v opeře Děvče ze Západu. Pucciniho operní tvorbu uzavírají Vlaštovka, operní triptych – Plášť, Sestra Angelika a Gianni Schicchi. Poslední jeho operu Turandot dokončil dva roky po skladatelově smrti jeho žák Franco Alfano, avšak při světové premiéře dirigent Arturo Toscanini symbolicky přerušil provedení v místě, kde skončil skladatel.
Vysílání: 02.4., 21.15 hod., ČT art
Opakování: 03.4., ČT art., 07.4., ČT art