Scéna.cz 

Hudební tipy 46. týden

13. komnata Terezie Kovalové
Nejznámější česká violoncellistka Terezie Kovalová bojovala s pocitem vyhoření a velkými psychickými propady. K návratu do života jí pomohla ketaminem asistovaná terapie. Jejím příběhem provází Petra Křížková. Režie M. Oddfish Nešlehová. Terezie Kovalová je naše nejznámější violoncellistka, ale také učitelka hudby, zpěvačka a modelka. Je součástí projektu Vivaldiano a připravuje sólové album. Violoncello jí před lety vybrali rodiče a ona dlouho ten nástroj nenáviděla. Jako malá bývala nemocná, neuměla komunikovat s dětmi, a tak ve své poslední lavici sedávala sama a místo přátel měla sci-fi a hororové knížky. Ve 13 letech utekla z domova. K pubertě se přidaly i chronické bolesti zad ze srůstů na páteři, léta musela nosit korzet a brát léky, které ji utlumovaly. K psychickým propadům přispěly i její toxické vztahy. Poslední kapkou byla koronavirová pandemie, kdy se Terezie ocitla na dně. A tak si naordinovala fyzioterapii a psychoterapii. Dozvěděla se, že v Silicon Valley experimentují s mikrodávkami psychedelik za účelem zvýšení efektivity práce. Princip je jednoduchý, berete tak nízkou dávku látky, že jen cítíte celkově lepší náladu a motivaci. U nás je legálně dostupná pouze ketaminem asistovaná psychoterapie, která je i částečně hrazená některými pojišťovnami. Terezie ji podstoupila a vrátila se do života. K sobě. K rodičům. Ke svým přátelům. Je zase šťastná.
Vysílání: 13.11., 21.40 hod., ČT1
Opakování: 15.11., ČT1., 19.11., ČT1

Petr Novák a Olympic
Nesmrtelné rockové hity šedesátých let minulého století (1994). Režie J. Žlábek. Známé písničky ve filmovém zpracování, natočené na Matějské pouti a v zimní přírodě byly vystřiženy z dobového motoristického magazínu Modorevue. Dívky z perel autorů Jana Obermayera a Ivo Plicky zpívá Petr Novák se svou skupinou George and Beatovens. V podání Petra Jandy se skupinou Olympic zazní hity Otázky, Sluneční píseň a Dynamit z pera autora hudby Petra Jandy a textaře Zdeňka Rytíře.
Vysílání: 15.11., 09.45 hod., ČT1

Štěstí Karla Vágnera
Celovečerní dokumentární film o životě a tvorbě oblíbeného muzikanta a hudebního producenta, který desítky let formoval scénu české populární hudby. Režie P. Ulrich. Úspěšný hudebník a producent Karel Vágner o sobě říká, že měl vždycky velké štěstí. Několikrát byl v ohrožení života a pokaždé vyvázl. Štěstí měl i na spolupracovníky, z nichž největší poklonu skládá Haně Zagorové. Jeho rodinný život se sice neobešel bez kotrmelců, ale štěstí všech bylo pro něj vždycky důležité. V dokumentárním filmu vzpomíná nejen on sám, ale i jeho děti, přátelé a kolegové.
Vysílání: 16.11., 22.05 hod., ČT1
Opakování: 19.11., ČT1

Zemský ráj to na poslech
Budovatelské písně. Písně posledních sedmi dekád a jejich příběhy. Uvádí Michal Horáček. Režie J. Mudra. Textař a kulturní antropolog Michal Horáček vidí píseň jako odraz doby, jako toho nejpravdivějšího svědka historie. V každém díle našeho seriálu vždy blíže představí v přesných souvislostech a časových kontextech jeden dobový hit. Tentokrát mezi jinými zazní Ostravská častuška.
Vysílání: 12.11., 20.13 hod., ČT art

John Lennon: Gimme Some Truth
Unikátní dokumentární film o zrodu jednoho z nejznámějších alb rockové historie: Imagine. Dokument sleduje jeho vznik od psaní písniček až po jejich nahrávání, na kterém se podílela i Yoko Ono. Jedinečně natočený dokument Gimme Some Truth umožní divákům stát se součástí natáčení jednoho z nejznámějších a nejdůležitějších alb rockové hudby. Album Imagine natočil John Lennon v roce 1971 jako své druhé po rozpadu Beatles. Obsahovalo hity jako Imagine, Jealous Guy nebo Gimme Some Truth. A právě záběry ze zákulisí dávají možnost získat představu o vzniku jednoho z nejlepších alb Johna Lennona. Jedná se o mimořádné zachycení práce velkého talentu, který pomocí procesu nahrávání uvede svou vizi do reality. Díky své kvalitě získal dokument ocenění Grammy.
Vysílání: 12.11., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 18.11., ČT art

Doupě Mekyho Žbirky (7/9)
Zuzana Daušová a Adam Mišík jako hosté hudební talk show Mekyho Žbirky (2020). Režie P. Jandourek. První host – instruktorka výcviku psů Zuzana Daušová spolupracovala s Mekym 13 let, připravuje psy pro asistenci postiženým lidem, a zpěvák byl patronem organizace Helppes. Jací psi jsou k vycvičení vhodní, jak dlouho trvá výcvik? A dozvíme se, že i psi mají pubertu. I první píseň je inspirovaná psem. Začátek rozhovoru s dalším hostem Adamem Mišíkem je věnován jeho otci Vladimírovi a synově cestě k hudbě, Adam vzpomíná na svůj první koncert. Zazní píseň Démoni. Ve filmu hraje už od sedmi let, od dětského věku dabuje. Jak se staví k rapování? A závěrem autorská skladba Proud.
Vysílání: 14.11., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 19.11., ČT art

Queen ve Wembley
Britská rocková superskupina v plném obsazení a v plné síle v roce 1986. Pojďte se s námi přesvědčit o tom, že v roce 1986 britská skupina Queen v čele s Freddiem Mercurym byla ve vynikající formě. Záznam koncertu z londýnského stadiónu Wembley je skvěle natočen sestřihem záběrů čtrnácti kamer. O tom, že má AIDS, se zpěvák Freddie Mercury dozvěděl pět let před tím, než 24. listopadu 1991 umřel. Obavy z nemoci měl už dávno. Uvědomoval si, že jeho divoký životní styl přesahoval běžné excesy rockových hvězd. „Měl jsem víc milenců než Elizabeth Taylorová," chlubíval se Mercury přátelům. Svěřil se pouze své přítelkyni Mary Austinové a manažerovi skupiny Queen Jimu Beachovi. Dohodli se, že zatím o všem pomlčí i před Mercuryho queenovskými kolegy, kytaristou Brianem Mayem, bubeníkem Rogerem Taylorem a baskytaristou Johnem Deaconem. „Kdyby to věděli, týmový organismus by se rozložil. To nechci. Jejich muzikantské kvality potřebuji víc než jejich soucit," argumentoval Mercury.
Vysílání: 15.11., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 16.11., ČT art., 20.11., ČT art

Jak se skládá hit II.: Seal
Britský zpěvák, skladatel a držitel mnoha cen hovoří o svém tvůrčím procesu a hraje největší hity. Americký hudební cyklus. Hvězdná kariéra britského hudebníka Seala nastartovala na počátku 90. let, kdy hity jako „Crazy“ nebo „Killer“ z jeho první desky uspěly v hitparádách po celém světě. Svou kvalitu britský zpěvák potvrdil i ve své další tvorbě, kdy byly jeho písně stále více ovlivněny R&B nebo soulovou hudbou. V rozhovoru s Paulem Toogoodem hovoří Seal společně se svým spolupracovníkem Gusem Isidorem o hudebních vzpomínkách, procesu skládání i třeba o spolupráci s uznávaným producentem Trevorem Hornem. Atmosféru rozhovoru umocní i nové provedení hitů „Crazy“, „Praying for the Dying“, „Killer“ a „Kiss from a Rose“.
Vysílání: 15.11., 22.40 hod., ČT art
Opakování: 19.11., ČT art

MP3, světová hudební revoluce
Bouřlivý příchod nové technologie, která kompletně změnila světový hudební průmysl. Americký dokument. V polovině devadesátých let minulého století učinil německý vědec Karlheinz Brandenburg technologický průlom, když nalezl způsob, jak komprimovat zvuk bez výrazné ztráty kvality. Svůj nový typ souboru nazval MP3. Během několika let začaly nelegální MP3 soubory s pomocí rodící se technologické komunity plnit pevné disky milionů počítačů po celém světě. Byl to počátek našeho moderního digitálního věku a internetové kultury. Dokument, který obsahuje rozhovory i se známými hudebními manažery, umělci a techniky, popisuje, jak MP3 rozdrtily hudební průmysl a daly vzniknout miliardové ekonomice sdílení.
Vysílání: 15.11., 23.55 hod., ČT art
Opakování: 21.11., ČT art

Karel Kryl v Dánsku
Unikátní medailon, který se stal jedním ze symbolů odporu proti okupaci Československa v srpnu 1968. K připomenutí jejího pátého výročí natočil Kryl v dánských exteriérech některé ze svých nejznámějších songů (1973). Režie M. Marzyński (V dánském znění s titulky). Karel Kryl patří mezi osobnosti výrazně spjaté s rokem 1968 a s protestním hnutí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Následný vývoj ale o rok později přiměl umělce přezdívaného „básník s kytarou“ k odchodu do Západního Německa. Komunistický režim tvorbu Karla Kryla zakazoval, a proto není mnoho filmových záznamů s jeho písněmi z přelomu 60. a 70. let. Na televizní obrazovky se teprve nedáno dostalo vystoupení pro norskou veřejnoprávní televizní a rozhlasovou společnost NRK z roku 1969. Nově lze vidět Kryla v medailonku, který několik let po své emigraci natočil v Dánsku. Pro diváky zahrál své nejznámější písně, jako třeba Jeřabiny, Veličenstvo kat, Rakovina nebo Bratříčku, zavírej vrátka.
Vysílání: 17.11., 21.30 hod., ČT art
Opakování: 23.11., ČT art

PopStory II
Muzika a politika. Historie, zákony, paradoxy i nečekané souvislosti československé popmusic (2020). Režie J. Skalický. Tématem dílu s podtitulem Muzika a politika je palčivý střet hudby s politickou realitou své doby. O tom, že popmusic se stávala tu nástrojem ideologie a propagandy, jindy se jí zase nevyhnula režimní represe, existuje dodnes dostatek svědectví, a především důkazů na gramofonových deskách. Historické události se vtiskly do populární hudby od masových písní padesátých let 20. století, přes normalizační mainstream po vpádu „spřátelených" vojsk v roce 1968, či angažovanou, politickou píseň po Antichartě v roce 1977 ... až po Několik vět a listopad roku 1989.
Vysílání: 17.11., 22.00 hod., ČT art

Legendy folku a country 10/13
Léta 1989–1990. Rozhovory, unikátní archivní ukázky i ze soukromých sbírek, nejznámější písničky a vzpomínání předních osobností folkové a country hudby v bývalém Československu (2000). Scénář a režie J. Vondrák. Konec osmdesátých let minulého století byl u nás ve znamení Gorbačovovy perestrojky a celkového uvolňování mezinárodní situace. Odráželo se to zřetelně na folkových festivalech, ve vystoupeních jednotlivých písničkářů, pochopitelně i v reakcích publika. Exiloví písničkáři (K. Kryl, S. Karásek, J. Hutka a další) se setkávali ve Francii, Rakousku, Švýcarsku, v bavorském Rohru pod ochrannou rukou Anastáze Opaska. Velkou roli sehrála setkání v Maďarsku, kam tehdy mohli diváci ze Západu, i z Československa. A v létě 1989 se konalo legendární setkání písničkářů v polské Vratislavi. Atmosféra se uvolňovala...
Na domácí scéně získávali lidé pohybující se kolem folku stále větší odvahu. Co předcházelo památnému vystoupení Václava Havla v Lipnici na folkovém festivalu v roce 1988, popsal publicista J. Rejžek: „Jako konferenciér koncertů jsem zjistil, že je tam pro diváky problematická pasáž vždycky, když se mění kapely a staví aparatura. Jak tyhle pauzy vyplnit? A najednou mi moje známá dramaturgyně J. Poláková říká: „Hele, je tady Vašek.“ Odpověděl jsem: „Hele, mně je to jedno, ale bude průšvih.“ A ona: „No, bude. Hele, tak já se jdu zeptat.“ A šla pro Havla do hlediště. Já jsem mezitím uváděl nějakou kapelu. On přišel do zákulisí, měl strašnou trému. Upozorňoval mě, že kdyby mě zavřeli, tak mi dá příručku Jak se chovat ve vězení. A snad můžu prozradit to, co polidští jeho osobnost. Odbíhal na záchod z trémy. Mám dojem, že trému též zahnal panákem předtím, než vystoupil. A když jsem řekl Havlovo jméno, tak těch několik tisíc lidí dostalo najednou „infarkt“. Publikum zkamenělo jak v pohádce a nevěřilo. Naprostá většina znala možná jméno, rozhodně ne živého Václava Havla. Položil jsem mu dvě banální otázky, promluvil o spiklenectví. Říkal, že naposledy veřejně mluvil před devatenácti lety. Pak jsem mu poděkoval a lidi začali šíleně vyvádět.“
Vysílání: 17.11., 23.00 hod., ČT art