Július Fujak: Musical correla(c)tivity
autor: archiv
Recenzovaná publikace představuje jeden z výsledků projektu Civilizačně-kulturní procesy v transformující se slovenské společnosti. Projekt dotovaný slovenskou vládou v rámci programu výzkumu a vývoje cílil ke zkoumání účasti společenských věd na rozvoji slovenské společnosti a byl veden prof. L. Plesníkem.
Titul – Hudební korela(k)tivita. (Poznámky k nekonvenční hudební estetice) vyžaduje vysvětlení: korelace znamená vzájemný vztah, ale též vzájemné ovlivňování, jakož i souvztažnost protikladných pojmů. Korela(k)tivitu lze pak pochopit jako činnost k cíli souvztažnosti směřující.
Důležitým znakem předložené koncepce je její zaměření sociologické a její zakotvení v pracích autorů Nitranské sémiotické školy. Podle sociologa Jana Kellera postupná globalizace znamená oddělení dominujících mobilit (finančních zdrojů, investic, úřadů a firem) od ne-mobilit, tj. komunit, pracovních sil, zemí a ekosystémů. Vztah vůči tomu ne-mobilnímu je přitom dle Zygmunda Baumanna „bezprecendentně nezodpovědný“. Co např. s takovou nekonvenční hudbou v mcdonaldovském světě?, ptá se autor a hledá odpověď.
Předložený text je náčrtkem, kořenícím v tvořivém vnímání nekonvenční hudby, jakož i znalostech o vědomí a naslouchání. Pragmatická dimenze (tj. orientace na příjemce-posluchače, diváka atd.), zdůrazňovaná Nitranskou školou (F. Miko, A. Popovič, L. Plesník. ad.), tvoří centrum securitatis předložené koncepce.
Kniha má čtyři části:
Poznámky k intuitivní hudbě se zabývají improvizací nejen evropsky chápané, jakož i hudebním tvarem v reálném světě a prostoru.
Pojem hudební korela(k)tivity – (zde se autor odvolává na práci vynikajícího slovenského muzikologa, psychologa a sémiotika, emigranta Petra Faltina) – vyjadřuje skutečnost, že tvořivost hudebního poslechu souvisí s hudebním tvarem a může rozvíjet tvořivý potenciál posluchače (k tomu viz mj. pojem A. Coplanda „nadaný posluchač“ in: Music and Imagination; 1953: zde by autor mimochodem mohl najít další invence ve smyslu „be aware of our awerness“, mj.). Podle autora je hudební semiosis (tj. termín Ch. W. Morrise pro nabývání a ztrácení významu, což by mělo býti uvedeno) založena na interaktivní symbiose. Posluchač generuje význam znějícího hudebního tvaru a vědomí jeho souvislosti s mýtologickou a archetypální dimenzí (nezbytnost hudby pro člověka).
Pozoruhodná kreativita hudební percepce. Autor uvádí tzv. existenční sémiotické teorie (E. Tarasti E. Sheinbergová) do souvislosti s fenoménem kreativity u E. Bondyho (tj. tvořivost jako prostředek sebekultivace), Viléma Flussera (stav sebepochopení) a F. Mika (teorie expresívnosti umění), jakož i dalších autorů.
Význam a holistický charakter hudební zkušenosti se stává tématem finální části Modu (ne)vědomí v hudební percepci. Zablokované stránky nevědomí jsou podle autora hudební zkušeností podněcovány. J. Fujak uvádí v této souvislosti K. G. Junga a další autory, včetně St. Grofa Zabývá se též buddhistickým konceptem multidimenzionálního vědomí. Konečně uvádí interpretace nekonvenčních hudebních projektů různých experimentujících umělců, provedených na Slovensku (nebo v Česko-Slovensku) v posledních dvou desetiletích. (Nemohu v tomto kontextu nepřipomenout tzv. interepersonální hypotézu hudby a publikaci Dialog a imaginace. Interpersonální diagnóza umění/m. 1998, jíž jsem autorkou.)
Text je uzavřen Epilogem a závěrečným přídavkem o (nejen) slovenských aktivitách tohoto typu. K textu je přiložena zvuková pohlednice z hudby uvedené na mezinárodních intermediálních koncertech festivalu Hermovo ucho, probíhajících v Nitře od r. 1999 každoročně. Mezi autory najdeme vedle nejrůznějších cizinců reprezentanty brněnského centra (např. I. Medka, Z. Plachého), zástupce centra bratislavského (M. Burlase, M. Vargu, ad.), ale i autory, které bychom asi nespojili přímo s experimentální hudbou, přestože do ní mohou patřit – V. Mertou a J. Lewitovou.
V literatuře nalezneme vedle experimentální klasiky (P. Faltina, M. Adamčiaka) zajímavé práce současné produkce (např. V. Godára Kacírské quodlibety či J. Šťastného Hlavou proti zdi), ale i klasiku z oblasti sémiotiky hudby, jakou představuje práce S. K. Langerové.
Posluchače, kteří jsou obeznámeni s rozličnými směřováními hudby 60. let minulého století, přenese přiložené CD do té doby (včetně např. textových koláží), avšak s tou diferencí mj., že technická úroveň snímků je podstatně dokonalejší. Konfrontace s tím, co se v našich zemích v 60. letech experimentálního objevilo, by mohla být mimořádně zajímavá pro některý z koncertů.
Čtenáře může text zaujmout bohatstvím citací a uvedených konceptů: jde o text hledající. Otázkou všech konceptů, aspirujících na universalitu, jakými jsou též (avšak nejen) pojetí sémiotická, zůstává, zda pluralitní rozostření přináší více než by mohlo přinést zaostření – tj. omezení na jediné určité paradigma. To je už však otázkou orientace a vkusu.
Július Fujak jako autor střední generace spojuje ve své osobě experimentujícího hudebníka a hudebního sémiotika. Přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře estetiku a dějiny hudebních stylů. Od r. 1999 organizuje sérii každoročních nekonvenčních koncertů Hermovy uši tamtéž.
U předkládané publikace prozíravě publikované v angličtině (publikací v mateřském jazyce lze bohužel přijít o mnohé priority) je nezbytné zmínit též kvalitní překlad (B. Hudec, A. Avenarius).
FF UKF Nitra, 2005, 140 s., ISBN-80-8050-870-4
Jarmila Doubravová
Časopis 25 - rubriky
Časopis 25 - sekce
DIVADLO
Komorní scéna Aréna – 30 let
Třicet komorních sezón
Pečlivá dramaturgie, náročný repertoár a kritický pohled na svět, kořeněný cynickým celý článek
HUDBA
Prague Quiet Music Festival zve na exkurzi do světa tiché hudby
Hlavním hostem 4. ročníku Prague Quiet Music Festivalu bude asamisimasa, přední norský soubor specializující s celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Ostravská muzejní noc dvacet tisíc vstupů
V sobotu 15. června se konal patnáctý ročník festivalu Ostravská muzejní noc. Pouze jeden den v roce mohou lid celý článek