Scéna.cz 

Filmové tipy 26. týden

Tichý společník
Ondřej Malý v hlavní roli nenápadné komedie z Kopanic pojednávající s nadhledem a humorem o nedostatku místa na hřbitově, ztraceném čase a blbnutí západní civilizace. Dále hrají: K. Issová, B. Polívka, P. Řezníček, H. Vagnerová, T. Šulaj a další. Kamera J. Horáček. Režie a scénář P. Göbl. Fatální nedostatek místa na hřbitově. Problém, který musejí ze dne na den začít řešit obyvatelé moravské vesničky. Místní pobuda Mira Malina (O. Malý) má zlepšovák, rakve se budou pohřbívat svisle, nebožtíkům je to jedno a uspoří se místo. Bláznivý nápad obecního blázna vezme městská rada vážně, což rozproudí debatu od tématu posmrtného života až k problémům s islámem a přistěhovalci nejen na radnici, ale i v hospodě. Své starosti má i Mirova nenaplněná láska kamarádka Lenka (K. Issová), která touží po dítěti a její otec (B. Polívka), který potřebuje ze dna zatopené přehrady dostat bednu se slivovicí. A je tady i Fanda, který rád kreslí, ale umí to jen podle tištěné předlohy, podle skutečného světa nesvede ani rovnou čáru. Všem těmto hrdinům pomůže dojít do cíle právě jejich tichý společník – svědomí, anděl strážný.
Vysílání: 24.6., 21.45 hod., ČT1

Co je vám, doktore?
Zdeněk Svěrák jako nenapravitelný idealista v komedii o životních kotrmelcích (1984). Dále hrají: Y. Krajčovičová, I. Hüttnerová, O. Pavelka, E. Asterová, K. Brožek, F. Krůta, L. Smoljak, B. Poloczek, A. Červená a další. Scénář: A. Máša, Z. Svěrák a V. Olmer. Kamera O. Kopřiva. Režie V. Olmer. Co je vám doktore? Otázka položená zubnímu lékaři, představovanému Zdeňkem Svěrákem, je současně i názvem hořké komedie režiséra Víta Olmera, kterou natočil v roce 1984 podle námětu a scénáře Antonína Máši. Nehrdinský hrdina příběhu, čtyřicetiletý Bohouš Burda, je věčný idealista, který je nespokojen s tím, jak žije. Manželství nestojí za nic, jeho žena žije zcela v zajetí počítačů a nemá pochopení ani pro jeho recesní vtípky. Život ve velkoměstě ho otravuje doslova i v přeneseném smyslu, touží po rodné hájence v čisté přírodě. Radost ze života chce hledat jinde než v technickém pokroku a vyjádření tohoto názoru mu vynese dokonce i několik dobře mířených ran pěstí. A tak přichází vzpoura – proti všemu a proti všem. Do cesty se mu navíc připlete i mladá půvabná dívka Terezka, která má podobné názory jako on.
Režisér Vít Olmer se rozhodl pro netradiční herecké obsazení, což sám vyjádřil těmito slovy: „Mám rád na plátně osobnosti, na rozdíl od herců, „zaběhnutých" na vyhraněné typy postav. Proto Zdeněk Svěrák v titulní roli zubního lékaře, proto Iva Hüttnerová jako jeho manželka dr. Blanka Burdová, proto tanečnice Eva Asterová v roli Veroniky a posluchačka VŠMU Yvona Krajčovičová jako Terezka". Jeho volba byla šťastná a vybraní herci se dostali se svými postavami na stejnou vlnu. Platí to především o Zdeňku Svěrákovi, který dotvořil postavu doktora Burdy pro sebe jak v dialozích, tak i ve smyslu některých situací. Kameraman Ota Kopřiva snímal film v dlouhých úsecích ruční kamerou tak, aby působil co nejautentičtěji. Film výrazně ovlivnila i hudba Jiřího Stivína. Myšlenka filmu se zdá být dnes ještě více aktuální – člověk má právo brát, ale má také povinnost vracet, dávat a obdarovávat. Chránit přírodu, ve které žije, pro další generace, očišťovat lidské vztahy od nánosů egoismu, přetvářky a kariérismu.
Vysílání: 29.6., 15.10 hod., ČT1
Opakování: 30.6., ČT1

ATA, komunistický proces se studenty
Příběh vykonstruovaného politického monstrprocesu, konaného v Litomyšli roku 1950, ve kterém byly navrhovány tresty smrti a nakonec bylo odsouzeno 24 lidí k celkovému úhrnnému trestu 220 a půl roku vězení. Režie V. Mazánek. Vše začalo nevinně. Dva litomyšlští studenti, Jan Pech a František Snopek, z klukovské nerozvážnosti roztrhali a poté na toaletě místního gymnázia spláchli podobizny J. V. Stalina a K. Gottwalda. Po udání tamního školníka se rozjela kola vyšetřování a konstruování velkého soudního procesu, který měl sloužit jako exemplární příklad všem studentům. Mezi zatčenými se tak ocitají členové litomyšlského skautského oddílu, kteří nesouhlasí se svým zapojením do ČSM, ale také členové dalších „odbojných” organizací. Hlavním komunistickým „úlovkem” procesu je pak rektor piaristické koleje v Litomyšli, František Ambrož Stříteský, který byl do procesu také uměle připojen. Obviněním byla velezrada. Celý proces se konal ve velice nepřátelské a zlobou nabité atmosféře. Školy, továrny, úřady i další organizace psaly dopisy požadující pro mladé studenty trest nejvyšší, davy lidí demonstrovaly před Smetanovým domem v Litomyšli, kde se proces odehrával, i přímo v jeho zdech, a fanaticky se dožadovaly krve těchto domnělých zrádců komunismu. V tomto vykonstruovaném a vylhaném procesu padly přímo drakonické tresty a zničily životy mnoha mladých lidí, kteří se ve skutečnosti ničeho nedopustili. Režim soudní monstrprocesy využíval k propagandě, zasetí strachu i zbavení se nepřátel. Tento případ je oproti jiným vyjímečný tím, že se komunisté neštítili vztáhnout ruku i na „děti”.
Vysílání: 26.6., 15.35 hod., ČT2
Opakování: 30.6., ČT2

Nebeské dny
Na jejich vášnivou lásku čekalo nebe i peklo. Americké drama (1978). Hrají: R. Gere, B. Adamsová, S. Shepard, L. Manzová, R. Wilke a další. Scénář a režie Terrence Malick (V anglickém znění s titulky). Vášnivé milostné drama jedné ženy a dvou mužů, které se odehrává v roce 1916 uprostřed nádherné texaské přírody, do níž proniká civilizace. Tak se dá charakterizovat příběh filmu, jenž natočil významný americký scenárista a režisér Terrence Malick (Zapadákov, Tenká červená linie, Strom života). Richard Gere v něm ztvárnil dělníka Billyho, Brooke Adamsová jeho dívku Abby a Sam Shepard osamělého a bohatého majitele farmy. Podmanivý snímek zaujme nejen hereckými výkony hlavních představitelů, ale také pozoruhodnou obrazovou kulturou, například uhrančivě krásnými záběry natočenými kameramanem Nestorem Almendrosem. Působivou atmosféru příběhu dotváří hudba, kterou složil Ennio Morricone. Film byl oceněn Oscarem za nejlepší kameru a na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes získal Cenu za režii.
Vysílání: 23.6., 23.25 hod., ČT art

Claudia Cardinalová
Tajemství nádherné ženy a skvělé herečky. Francouzský dokument. Když v roce 2006 navštívila Prahu, aby na festivalu Febiofest převzala cenu za celoživotní dílo, nikdo by jí nehádal tehdejší blížící se sedmdesátku. Dnes je Claudii Cardinalové už neuvěřitelných pětaosmdesát a stále vypadá skvěle. Svědčí to mimo jiné i o velké vnitřní síle této krásné herečky, která si v soukromém i pracovním životě mnohé vytrpěla. V šedesátých letech minulého století jí ležel u nohou celý svět. Milovali ji diváci, herečtí partneři i režiséři. Kdo z nich však Claudii skutečně znal? Osud mladé Tunisanky by vydal na román. V Tunisu žila v tradiční rodině, v níž se předpokládalo, že dívka se má prostě provdat, být dobrou manželkou a matkou, ať by byla sebekrásnější. Když ji italští producenti náhodně spatřili v soutěži krásy a okamžitě ji chtěli angažovat, zprvu je odmítala. Pak ale zasáhl osud. Mladičká dívka otěhotněla, potrat nepřipadal v úvahu stejně jako pozice svobodné matky. Tehdy přišel muž, který ji pod příslibem, že vše zůstane utajeno, uvedl do světa filmu, vzal si ji za ženu a osvojil si jejího syna. Claudia tak léta své největší slávy prožila ve zlaté kleci plné lží a tajností. Filmy jako Gepard či Tenkrát na Západě natočila v době, kdy svět o jejím trápení neměl ani tušení.
Vysílání: 24.6., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 25.6., ČT art., 29.6., ČT art

Poslední tajemství Marilyn Monroe
Byla nádherná, milovaná, svět jí ležel u nohou. Ona ale toužila po jediném: dozvědět se, kdo byl jejím otcem. Francouzský dokument. Montand, Miller, Kennedy: seznam Marilyniných milenců a manželů je dlouhý a mnozí ho znají. Jediného muže však Marilyn Monroe nikdy nenašla, ačkoli jej hledala celý život: nebyl jím nikdo jiný než její vlastní otec. Tvůrci dnešního dokumentu věnovali intenzivnímu pátrání po záhadném muži více než dva roky. Díky pramenu hereččiných vlasů se jim podařilo získat potřebné vzorky pro určení DNA a porovnat je se vzorky získaných od potomků mužů, s nimiž v inkriminovanou dobu chodila Marilynina matka. Tato vědecká metoda a historické pátrání je zavedly na překvapivě dlouhou cestu ze Spojených států amerických do Velké Británie a nakonec do Francie.
Vysílání: 26.6., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 29.6., ČT art., 01.7., ČT art

Melancholia
Krásný film o konci světa od oceňovaného dánského režiséra Larse von Triera (2011). Hrají: K. Dunstová, Ch. Gainsbourgová, K. Sutherland, Ch. Ramplingová a další (V anglickém znění s titulky). Film Melancholia dánského režiséra Larse von Triera před diváky rozprostírá intimní portrét konce světa. Globální zánik lidstva je vyobrazený prostřednictvím sester Justine a Claire, ztvárněných bravurně herečkami Kirsten Dunstovou a Charlotte Gainsbourgovou. S těmi se diváci seznamují v den Justininy svatby, který má být završený velkolepou a precizně zorganizovanou oslavou na honosném venkovském sídle, kde bydlí Claire s manželem a malým synem. Jenže navzdory podrobným plánům je průběh večera narušován nejrůznějšími vnějšími faktory. Během veškerého lidského hemžení a marné snahy dodržet přednastavený absurdní řád se zpoza slunce vyloupne planeta Melancholie, jež se pohybuje po zkázonosné trajektorii. Lars von Trier předkládá jízlivý protipól hollywoodským spektáklům o konci světa, který ale se snímky, vůči nimž se vymezuje, má současně mnoho společného. Jak je pro Trierovu tvorbu posledních let typické, cynicky manipuluje s emocemi diváků a zároveň publikum od filmu distancuje záludnými symboly a rébusy, zatímco nechává ve vycizelovaných záběrech defilovat ansámbl složený z mezinárodních hvězd a charakterních herců a hereček. Vedle zmiňovaných Kirsten Dunstové a Charlotte Gainsbourgové se v dalších rolích objeví Kiefer Sutherland, Charlotte Ramplingová, Udo Kier, Stellan Skarsgard a John Hurt.
Vysílání: 28.6., 22.15 hod., ČT art