Scéna.cz 

Filmové tipy 13. týden

Jesse Owens
Dvaadvacetiletý Jesse Owens na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 získal čtyři zlaté medaile a stal se jedním z nejuznávanějších sportovců světa. Zemřel před 45 lety, 31. března 1980. Americký dokument. Afroameričan Jesse Owens byl živým důkazem popírajícím Hitlerovo krédo o árijské nadvládě. Na blátivé dráze v Berlíně vyrovnal světový rekord 10,3 sekundy v běhu na 100 metrů, poté dramaticky porazil německého závodníka ve skoku do dálky a vytvořil olympijský rekord, který platil dalších 24 let. Další den, za silného protivětru, Owens vytvořil světový rekord v běhu na 200 metrů. Poté, co nahradil v americkém týmu židovského sprintera, který byl z Hitlerových her jaksi vynechán, získal Owens svou čtvrtou zlatou medaili ve štafetě na 400 metrů. Do rasově segregované Ameriky se vrátil jako národní hrdina. Když o generaci později hnutí za občanská práva konečně nabylo na síle, byl už téměř zapomenut.
Vysílání: 27.3., 22.20 hod., ČT2
Opakování: 02.4., ČT2

Generál Patton
Výpravný portrét válečného hrdiny 2. světové války. Americký film vyznamenaný sedmi Oscary (1970). Hrají: G. C. Scott, K. Malden, S. Young, M. Bates, E. Binns, L. Dobkin, J. Doucette a další. Režie Franklin J. Schaffner. Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 7 Cen Akademie, včetně kategorie za nejlepší film. Jeden ze získaných Oscarů patřil také Georgovi C. Scottovi, a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí, věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po operaci Den D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný. Svými schopnostmi dokázal, že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit.
Vysílání: 29.3., 20.00 hod., ČT2

Alžběta I. a Marie Tudorovna – sestry rivalky
Dvě sestry. Dvě královny. Na první pohled jsou dcery Jindřicha VIII. naprosto odlišné. Co je spojovalo a co naopak rozdělovalo? Britský dokument. Jedna dostala nelichotivou přezdívku Krvavá Marie, druhá byla oslavována v písních a básních jako panenská královna. Ve skutečnosti však měly tyto polorodné sestry mnohem více společného, než by se mohlo zdát. Především se staly prvními ženami vládnoucími jedné z nejvýznamnějších zemí raného novověku. První však stála v jejím čele jen krátce, druhá dlouho. Jedna byla katoličkou, druhá protestantkou. Jedna považovala Španělsko za spojence, zatímco druhá se proslavila jeho porážkou. U Marie vše stálo a padalo s katolickou církví. Celý její život se točil kolem víry. Alžběta oproti tomu vyrůstala v protestantských poměrech, a tak vedle ní Marie se svým diametrálně odlišným pohledem na náboženství působila poněkud zastarale. A ačkoliv byla Alžběta v historickém povědomí jednoznačnou vítězkou, první vládnoucí královnou byla Marie.
Vysílání: 30.3., 10.45 hod., ČT2
Opakování: 31.3., ČT2., 03.4., ČT2

Goyovy přízraky
Španělsko v době temna, umění a svaté inkvizice. Výpravný historický film Miloše Formana v americko-španělsko-francouzské koprodukci (2006). Hrají: J. Bardem, N. Portmanová, S. Skarsgard, M. Lonsdale, J. L. Gómez a další. Španělsko na samém konci 18. století bylo sice ještě sebevědomým královstvím, myšlenky francouzské revoluce však už začaly pronikat i tam. A právě v té době se aragonský malíř Francisco José de Goya y Lucientes stal dvorním malířem španělského krále Karla III. a po jeho smrti i jeho nástupce Karla IV. Obrazy, které v té době namaloval, dodnes fascinují svou originalitou. Byl posledním mistrem tradičního malířství a prvním modernistou zároveň. Maloval portréty královské rodiny i dvorní šlechty, ale i nejbídnější život v chudých čtvrtích a hospodách. Jeho nemilosrdně pravdivé kresby, v nichž neskrýval nic z ošklivosti a surovosti světa, zůstaly dodnes uměleckým dokumentem doby. Španělská inkvizice, obávající se francouzského vlivu, obnovila v té době hanebné praktiky útrpného práva. Hledala nevinné oběti, aby demonstrovala svou sílu, a Goya to všechno maloval. Pozoroval události a lidské osudy krutých let a ve svém díle o nich zachoval svědectví. Film, na němž Miloš Forman spolupracoval s proslulým francouzským scenáristou Jean-Claudem Carriérem, není ani Goyovým životopisem, ani pouze o Goyovi. Ačkoliv byl Formanův film produkčně náročný a nákladný, je vlastně intimním příběhem několika lidských osudů. Příběhy Goyi, jeho mladičké múzy Inés a vlivného kněze svaté inkvizice Lorenza se však odehrávají v jednom z nejdramatičtějších období španělských dějin. Herci, kteří se na tomto projektu nerozlučné dvojice Miloš Forman-Saul Zaentz podíleli, jsou jako vždy vynikající. Javier Bardem, překvapivě nikoliv v roli Goyi, ale kněze Lorenza, skvělá Natalie Portmanová v herecky náročné trojroli a švédský herec Stellan Skarsgård v roli Goyi natolik fascinující, jako by Goya po dvou staletích znovu ožil.
Vysílání: 30.3., 21.40 hod., ČT2

Moudrá krev
Může být víra bezbožná? Adaptace románu Flannery O'Connorové. Brad Dourif v uznávané americké komedii Johna Hustona (1979). Dále hrají: N. Beatty, H. D. Stanton, D. Shor, A. Wrightová, M. N. Santacroseová a další (V anglickém znění s titulky). Ve filmovém zpracování prvotiny legendární jižanské spisovatelky Flannery O'Connorové hollywoodský velikán John Huston oživuje groteskně poetický svět americké výstřednosti. Brad Dourif ve svém strhujícím výkonu ztvárňuje veterána Hazela Motese, jenž se čerstvě po návratu z armády pokouší založit první církev bez Krista, v níž není prostor pro hřích, oběti, natožpak Boha. Po své tulácké a doslova mučednické pouti americkým zapadákovem naráží na řadu podivínských „pábitelů“. Na všech těchto setkáních Haze zosobňuje silnou oddanost svému přesvědčení, bez ohledu na kohokoliv a cokoliv. Cesta svérázného kazatele pak nemůže skončit jinak než pravým očistcem.
Vysílání: 24.3., 23.20 hod., ČT art

Na plovárně s Janem Hřebejkem
Rozhovor Marka Ebena s jedním z nejúspěšnějších českých režisérů. Režie J. Hojtaš. Jan Hřebejk se narodil 27. června 1967 v Praze. Již na gymnáziu chodil do filmového klubu, kde potkal mimo jiné i Petra Jarchovského, se kterým dodnes tvoří úspěšné autorské duo. Hřebejk se až na druhý pokus dostal na studia scenáristiky a dramaturgie na FAMU. Poté se soustředil především na režii filmů a divadla. Kromě toho ale režíruje i hudební klipy, reklamní spoty, televizní tvorbu či dokumentární filmy. Zásadní zlom v jeho tvorbě přišel v roce 1993 s retromuzikálem Šakalí léta, za který Hřebejk obdržel Českého lva za režii a pro nejlepší snímek. Následovaly Pelíšky s Cenou FIPRESCI a zvláštním uznáním na MFF v Karlových Varech. Hřebejkův film Musíme si pomáhat poté opanoval České lvy a získal nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. V roce 2004 Hřebejk získal Českého lva za režii a pro nejlepší film roku za film Horem pádem. V roce 2006 pak s filmem Kráska v nesnázích opět kraluje oceněním a film získává tři České lvi a Zvláštní cenu poroty na MFF v Karlových Varech. Jan Hřebejk tak bezpochyby patří mezi nejúspěšnější současné české režiséry.
Vysílání: 26.3., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 30.3., ČT2

Ingmar Bergman, pán démonů
Světově proslulá osobnost s obrovským charismatem, geniální filmař, puntičkář a diktátor. Německý dokument. „Divadlo je moje žena, film je moje milenka." To jsou slova legendárního švédského režiséra, jedné z největších uměleckých osobností dvacátého století. V kostce vystihují jeho svět. Život ho děsil. Vypořádával se s ním a vyjadřoval ho ve svých filmech a divadelních hrách, které inscenoval. Divadlo a film byly místy, kde mohl vizualizovat své představy. Ale muselo to být po jeho. Nikdy by nenašel kompromis s ostatními, jak navrhnout a utvářet kulisy. Život a práce byly pro Ingmara stejné. Práce s ním byla náročná, od každého očekával, že bude čelit svým limitům, stejně jako on sám. V dnešním dokumentu promluví lidé, kteří mu byli nejblíže, včetně jeho někdejší partnerky a slavné herečky Liv Ullmannové.
Vysílání: 27.3., 22.15 hod., ČT art
Opakování: 01.4., ČT art

Filmařské legendy: Steven Spielberg
Od žraloků přes mimozemšťany až po charismatické hrdiny. Britský dokumentární cyklus. Kdo si hraje, nezlobí. Ve světě kinematografie toto rčení platí beze zbytku pro celou řadu osobností. Jednou z nich je i Steven Spielberg. Už v době, kdy slavil úspěchy s filmem Čelisti, si krátil čas se svým kamarádem Georgem Lucasem na jedné havajské pláži stavěním gigantického hradu z písku. Prý se u toho nejen odreagovali, ale zároveň si povídali o možném dalším projektu. Měl to být příběh archeologa a dobrodruha Indiany Smithe... Zbytek příběhu je celosvětově proslulý. Spielberg je podepsán pod mnoha filmovými trháky skýtajícími zábavu pro celou rodinu, ale i pod závažnými projekty jako Schindlerův seznam nebo Purpurová barva. Stal se také zakladatelem Nadace Šoa, která od roku 1994 sbírá výpovědi přeživších holocaustu.
Vysílání: 29.3., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 02.4., ČT art., 04.4., ČT art