Pravoslav Sovák - Hlasitost ticha
autor: archiv
zvětšit obrázekPravoslav Sovák (1926–2022) patří mezi osobnosti, jejichž přítomnost a umělecký přínos se z povědomí českého publika částečně vytratily kvůli emigraci do Švýcarska, kde od konce 60. let žil a tvořil. Po jeho nedávném úmrtí si Pravoslava Sováka nyní připomínáme touto výstavou Hlasitost ticha skrze výběr z díla jako jednoho z nejvýznamnějších evropských grafiků své generace. Během svého života vytvořil více než 330 grafických listů, na nichž s neobyčejnou koncentrací na techniku zkoumal a rozvíjel možnosti tisku z hloubky. Na výstavě jsou představeny práce z 50. - 70. let, v nichž tkví těžiště Sovákových hlubotiskových experimentů.
Rodák z Vysokého Mýta se vlastní volné tvorbě začal naplno věnovat až poměrně pozdě, v polovině 50. let. Už předtím sice vytvářel první kresby, grafiky i malby, avšak teprve trvalé přesídlení do Prahy mu umožnilo se na práci plně koncentrovat a začít systematicky experimentovat s technikou suché jehly a leptu. Nejprve to byla města, více či méně znatelná z geometrických sítí, postupně zaplňujících prostor a zároveň se tvarově i koncepčně rozvolňujících. Období počátku 60. let pak bylo pro Sováka dobou experimentů. V jeho dílech se začala objevovat výraznější organičnost a exprese v budování tvarů, chvílemi se přibližující až soudobým informelním proudům. Zároveň však neopustil přísnou geometrizaci a tyto dva protikladné prvky začal stavět vedle sebe, aniž by je vnitřně propojoval, ponechávaje každému jeho výrazovou radikalitu. Citelné napětí, kterého tím v jednotlivých grafických tiscích dosáhl, je patrné zejména v cyklech Vztahy a Kontakty.
Po polovině 60. let se začal do Sovákovy tvorby promítat bližší kontakt se západním světem, kde se mu dařilo stále více vystavovat. Jeho vizuální jazyk nabyl větší svobody a experiment se posunul z úrovně zkoumání možností techniky spíše k hledání nové estetiky. Do jinak stále abstraktních kompozic začal zapojovat konkrétní motivy, postavy a tváře, zatím ale stále provedené jako intaktní součást desky technikou leptu či suché jehly. V roce 1968, v den okupace sovětskými vojsky, opustil Sovák Československo a emigroval přes Německo do Švýcarska. V té době se z jeho tvorby začala pomalu vytrácet dříve pro něj zcela zásadní polarita, vycházející ze spojení konstruktivnosti a přirozenosti, a novým znakem se stala mnohovrstevnatost. Každý list začal dopracovávat individuálně, někdy i v průběhu několika let, grafický otisk se pro něj stal jen jednou z několika použitých technik. Posledními pracemi, které ještě vycházejí z původních principů, ale výrazově již směřují k novým východiskům, jsou díla Přátelská poušť, Hráč a Živé ploty, odrážející téma pouštní krajiny, které začal rozvíjet na počátku 70. let, snad v reakci na zkoumání hranic lidské svobody, horizontů života a možná i na pocit existenciální osamělosti.
Výjimečnost Pravoslava Sováka a jeho práce spočívá především v silném citu pro koncepci a konstrukci. Měl úctu k technice a řemeslu, s chladnou precizností dováděl díla k maximální dokonalosti, byť k tomu mnohdy vedla dlouhá a technicky náročná cesta. Nebyl umělcem gest a romantizující citovosti, ale přísné rozumovosti a objektivnosti, která se snad může na první pohled zdát málo vřelá, její smysl ale vychází z mnohem větší hloubky a z potřeby hledání nepatetické aktuálnosti a pravdivosti.
Výstavu Hlasitost ticha můžete navštívit do 7. ledna 2024 v Grafickém kabinetu ve Veletržním paláci.
Časopis 23 (2015) - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Večerníček slaví 50 let
Česká televize, Národní galerie a Museum Kampa v Praze se spojily, aby na společné výstavě připomněly padesáti ...celý článek
Smlouva nová a věčná - Kult eucharistie ve výtvarném umění
Při příležitosti církevního roku Eucharistie a v souvislosti s Národním eucharistickým kongresem 2015 pořádá A ...celý článek
Fotolej ve foyer opatovské knihovny
Ve foyer opatovské knihovny se o prázdninách představí skupina tří výtvarníků Fotolej. Název skupiny vznikl ze ...celý článek
Křivákova Madona – Restaurování 2005/2013 – 14
Další z řady restaurátorských výstav v Arcidiecézním muzeu v Olomouci je věnována Křivákově Pietě - jedné z ne ...celý článek
Jakub Tytykalo - Za něčím nic nehledej
Ve foyer opatovské knihovny se v červnu představí Jakub Tytykalo (*1984), absolvent AVU, stylově nevyhraněný m ...celý článek
Cesta z války v pražském paláci YMCA
Odvaha, čest i pomoc druhým. Takové ideály byly vlastní statečným československým legionářům. Jejich návrat do ...celý článek
Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea
Výstava Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea (1415–2015) s podtitulem Mistr Jan Hus a jeho dědictv ...celý článek
Jiří Sozanský - Mezní situace
Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře přispívá k oslavám výročí ukončení druhé světové války mimo jiné výst ...celý článek
Časopis 23 - sekce
DIVADLO
Divadlo žije! 24. týden
Daniel Špinar poprvé režíroval operu, Divadlo Na zábradlí uvedlo adaptaci románu Doktor Živago a pražská DAMU celý článek
HUDBA
Floex - Zorya
Floskule "netrpělivě očekávané album" je jednou z nejvíce nadužívaných. V případě Floexe se netrpělivé vyhlíže celý článek
OPERA/ TANEC
Z mrtvého domu - Špinar pracuje s metaforou koncertní síně a hudebníků
Operu Leoše Janáčka Z Mrtvého domu v novém nastudování Národního divadla jako operní režijní debut Daniela Špi celý článek