Scéna.cz 

2 x režisér Juraj Herz

Znamení Raka
Jedna vražda a sedm motivů. Kriminálně psychologický příběh z nemocničního prostředí (1966). Hrají: Z. Božinová, Z. Štěpánek, I. Prachař, L. Černík, K. Chadimová, I. Janžurová, E. Kohout, J. Langmiler, M. Myslíková, P. Landovský a další. Scénář H. Bělohradská. Režie J. Herz. Jednoho dne je na nemocničním inspekčním pokoji nalezen zavražděný dr. Hahn (J. Langmiler). Přivolaní vyšetřovatelé (V. Lohniský, S. Zindulka) vedou výslechy, ze kterých jim vyjde hned několik podezřelých: Hahnova kolegyně a jeho dlouholetá intimní přítelkyně MUDr. Marie Nováková (Z. Božinová), kterou lékař veřejně podváděl s mladou a pohlednou zdravotní sestrou Jiřinou (V. Vlčková), samotná Jiřina, dále doktor Petera (L. Černík), kterému se nikdy nepodařilo udělat kariéru, starý sklerotický pacient Zima (J. Vlček) a nakonec i nepříliš schopný přednosta kliniky (Z. Štěpánek). Každý z nich měl nějaký motiv Hahna nenávidět. Zatímco policie rozplétá nitky pravdivých i lživých výpovědí, mezi personálem nemocnice se vyjasňují složité profesní i osobní vztahy... Kriminálně psychologický snímek vznikl podle románu Hany Bělohradské Poslední večeře a byl prvním dlouhým hraným filmem režiséra Juraje Herze.
Vysílání: 05.3., 20.15 hod., ČT art

Zlatá šedesátá: Juraj Herz
Portrét osobitého režiséra, který československou kinematografii obohatil půvabem neřesti, mrazivou patologií lidské duše i nebývale intenzivní tvůrčí vynalézavostí (2009). Režie M. Šulík. Juraj Herz (1934–2018) strávil jako dítě konec války v koncentračních táborech a už odtud si odnesl docela jiný pohled na život než jeho vrstevníci. Od loutkoherectví zběhl k filmu, školil se v praxi u Zbyňka Brynycha a Jána Kadára a Elmara Klose. Brzy se ale vydal vlastní cestou, a i když neměl vystudovanou režii, podařilo se mu postavit po bok nové filmařské generace 60. let. Samostatně se uvedl snímkem Sběrné surovosti (1965), který původně vznikal jako součást novovlnného filmového "manifestu" Perličky na dně, nakonec byl ale uveden samostatně. Snímek s poeticky brutální komikou už předznamenal jeho další tvůrčí směřování, které odráželo Herzovu fascinaci neřestmi a chorobnými projevy lidských jedinců i společnosti. Jeho vrcholným dílem je groteskní horor Spalovač mrtvol (1968) – mrazivý portrét malého českého konformisty fascinovaného v době okupace tzv. konečným řešením, jehož uvedení po srpnové okupaci se působivě střetlo se společenským ovzduším. Film zakrátko putoval do trezoru a režisérovi se nedařilo protlačit do výroby další obdobně temná díla na motivy románů Ladislava Fukse. Jeho snímky natočené na počátku sedmdesátých let (Petrolejové lampy – 1971, Morgiana – 1972) umožnily divákům naposledy spatřit na plátně autentické tvůrčí hodnoty kinematografie 60. let. Následně Juraj Herz točil zejména žánrové filmy, v nichž se občas vracel k oblíbeným hororovým motivům. V roce 1987 emigroval do Západního Německa, kde se mu podařilo realizovat několik filmových projektů, a několik příležitostí získal i v samostatné české kinematografii či tvorbě pro televizní obrazovku.
Vysílání: 05.3., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 06.3., ČT art