Scéna.cz 

Výtvarné tipy 12. týden

Turnov - srdce Českého ráje, město drahokamů a českého granátu
Portrét půvabného města v srdci Českého ráje, jež je neodmyslitelně spjato s brusiči drahých kamenů (2007). Režie M. Slunečko. Turnov je přirozeným srdcem Českého ráje, krajiny, kde se protíná dnešek s historií, krajiny bájných hor, pískovcových skalních měst, pohádkových hradů a zámků, krajiny, kterou v 19. století objevili čeští vlastenci a vtiskli jí tento název. Dokument je obrazovým průvodcem nejen po městě Turnov, ale také po řadě unikátních památek a přírodních divů v jeho bezprostředním okolí. Převaha leteckých záběrů nabízí nový úhel pohledu na tuto pozoruhodnou krajinu a stává se tak inspirací pro její bližší poznání.
Vysílání: 23.3., 11.45 hod., ČT2
Opakování: 27.3., ČT2

Kus dřeva ze stromu (11/26)
S výtvarníkem Martinem Patřičným o kráse dřeva a práci s ním (2008). Připravil B. Ludvík. To, že jde o ovocný strom, pozná Martin Patřičný okamžitě; ale určit, jestli je to jabloň nebo hrušeň nebo třešeň mu už chvíli trvá a musí si do dřeva říznout nožem. Za jabloní opět nikam nemusíme, roste u Patřičných na zahradě. Jabloň je strom mytologie a pohádek. Jabloňové dřevo je tvrdé, ale dobře se opracovává. Ukážeme si jeho soustružení a šperky z jeho dřeva. Krásnou báseň o jabloni, kterou nám řekne Martin Patřičný u krbu, napsala kdysi jeho maminka. Jistě by byla na syna pyšná. Sedmnáct dřevěných minut je pryč a nezbývá než se těšit napříště. Čeká nás kus dřeva z třešně.
Vysílání: 26.3., 13.50 hod., ČT2
Opakování: 31.3., ČT2

Karlštejn – Císařská klenotnice
Miroslav Táborský představuje středověký hrad plný vzácných podkladů, jenž je jedním z adeptů na zápis na prestižní seznam UNESCO (2017). Režie O. Kallus. Karlštejn byl založen českým a římským králem, později císařem Karlem IV. Původně šlo o skromnou stavbu o jedné věži. Až později se měl panovník rozhodnout využít toto místo k uložení a ochraňování korunovačních klenotů Svaté říše římské a vzácných relikvií. Stavba byla zahájena 10. června 1348 a trvala téměř deset let. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena až v roce 1365. Jednou z nejvzácnějších částí Karlštejna je kaple sv. Kříže – místo uložení korunovačních klenotů. Pozlacená klenba spolu se 129 deskovými obrazy mistra Theodorika vytváří jeden z nejzachovalejších gotických interiérů na světě. Dnešní podoba hradu, jak jej známe, ale není zcela totožná s původní. Je výsledkem zásadní přestavby z konce 19. století, která ve snaze vrátit hradu gotický vzhled setřela do značné míry prvky předchozích slohů. Karlštejn je jednou z našich nejvýznamnějších památek a je bezesporu i naším nejznámějším hradem.
Vysílání: 28.3., 18.15 hod., ČT2

Emoce v umění: Strach (11/24)
Katalánský spisovatel a znalec umění Ramón Gener se tentokrát bude zabývat pocitem strachu, který ovlivnil literární tvorbu F. Kavky, hudbu S. Rachmaninova a Cézannovy obrazy (Premiéra). Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil na přelomu let 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“ Umělec, který strávil značnou část svého života v komnatě strachu, byl nepochybně bázlivý, nejistý a velmi citlivý Franz Kafka. Možná právě proto dokázal popsat úzkost moderního světa jako nikdo jiný. To, jak i bezvýznamné věci mohou člověka srazit na dno a jak může bolet nepochopení. Autor „Proměny“ paralelou s obřím hmyzem vyjádřil úzkosti, které nás někdy v životě pronásledují. Ale odkud se jeho obavy braly? Proč se zdálo, že ho zdi komnaty strachu čím dál víc dusí? Na tuto otázku se bude snažit odpovědět Ramón Gener, který vám dále přiblíží hudbu Sergeje Rachmaninova, obrazy Paula Cézanna ovlivněné horou Saint Victoire v blízkosti Aix-en-Provence i práce anglického krajináře Williama Turnera.
Vysílání: 22.3., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 25.3., ČT art

Impresionisté (2/3)
Malovali vodu, světlo, barvy, viděli svět novýma očima. Svět je ale odmítal pochopit. Britská série (2006). Hrají: J. Glover, Ch. Condou, R. Armitage, A. Havill, A. Billet a další. Režie Tim Dunn. Dva roky strávil Claude Monet v Anglii. Dva válečné roky. Teď se i s rodinou vrací, a málem svou vlast nepoznává. Vypálené domy, rozbité kostely, všude všechno rozstřílené kanonádou. Něco se však nezměnilo: odmítavý postoj všemocných autorit vůči všemu novému. Především v umění. Neboť, jak říká markýz de Chennevieres, nový ministr kultury, má-li se národ vzpamatovat z války, musí být silný a disciplinovaný. Potřebuje práci, pořádek, dodržování zákonů. A je vlasteneckou povinností každého umělce sloužit svým uměním Francii. Slouží jí však jen ten, kdo dodržuje tradice. Kdo je chce bořit, nemá mít žádnou budoucnost. Jenomže Monet, Renoir, Degas, Manet, Cézanne... ti všichni chtějí právě tohle. Chtějí malovat svět tak, jak ho vidí, ne jak jim přikazuje vžitý úzus. Jejich cesta za uznáním v zemi, kde vkus diktuje zkostnatělý Salon, však má být ještě hodně dlouhá a těžká.
Vysílání: 23.3., 22.00 hod., ČT art

Villa Medici
Portrét Francouzské akademie umění v Římě. Dokument ARTE. Zahlédnete ji z každičké vyvýšeniny města. Římskou krajinu si bez ní nelze představit: Villa Medici. Přímo na místě najdeme vyryta do kamene tato slova: „Académie Nationale de France". Ihned u vchodu čeká první indicie: socha Ludvíka XIV. Právě na jeho popud byla před více než tři sta padesáti lety Francouzská akademie v Římě založena. Abychom si připomněli, co Krále Slunce motivovalo, zajdeme do Národního archivu. Uprostřed dřevěného obložení a tisíců beden jsme objevili originální dokument z 11. února 1666. Jsou v něm definovány stanovy nové instituce. Ludvík XIV. a jeho ministr Jean Batiste Colbert založí v Římě uměleckou akademii. Proč v Římě? Protože je to město, v němž se nachází největší počet starověkých památek a antika je v té době považována za osnovu všeho umění.
Vysílání: 24.3., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 28.3., ČT art

Umělci a láska (5/5) - Georgia O’Keeffe a Alfred Stieglitz
Milostné příběhy slavných uměleckých dvojic. Francouzský dokumentární cyklus ARTE (Premiéra). Láska a vzájemná fascinace výrazně ovlivnily životní osudy i tvorbu amerického galeristy a fotografa, Adolfa Stieglitze a malířky Georgie O’Keeffe, jejíž obraz z roku 1932 dnes drží prvenství v ceně (44,4 mil. dolarů), za jakou se na aukci v roce 2014 v newyorské aukční síni Sothebys vydražilo výtvarné dílo, jehož autorkou je žena.
Vysílání: 25.3., 21.55 hod., ČT art
Opakování: 31.3., ČT art

Artmix
Březnové vydání měsíčníku o vizuálním umění se bude věnovat více architektuře. Česká republika získala 11 nominací pro získání prestižní mezinárodní ceny, která nese jméno architekta Ludwiga Mies van der Rohe. Představíme vám některé z těchto staveb i jejich tvůrce. Režie J. Chytilová (Premiéra). Prestižní mezinárodní cena za architekturu, která nese jméno architekta Ludwiga Mies van der Rohe, je vyhlašována jednou za dva roky. Celkem bylo nominováno 449 projektů, z toho jedenáct je z České republiky. Ateliér Chybík+Krištof získal nominace hned dvou projektů. Jedním z nich je vinařství Lahofer a druhým enotéka ve Znojmě, v níž se přeměnila bývalá pivovarská technická hala. Dalším nominovaným projektem je památník Jana Palacha ve Všetatech, který vznikl na místě Palachova rodného domu. Jeho autory jsou Miroslav Cikán a Pavla Melková z MCA ateliéru. Mezinárodní porotu zaujala i revitalizace pražských náplavek od Petra Jandy, který rekonstruoval na trase čtyř kilometrů nábřežní niky a přizpůsobil je provozování kaváren, dílen, galerií i umístění sociálních zařízení. S tvůrci i historikem architektury se pokusíme společně nahlédnout na trendy současné české architektury. Artmix plus přinese jako vždy nejzajímavější vizuální počiny domácí scény.
Vysílání: 25.3., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 29.3., ČT art

Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka
František Tichý, avantgardní malíř okouzlený světem cirkusových manéží a varieté, jehož 125. výročí narození si v těchto dnech připomínáme (2008). Režie J. Hojtaš. Profesor František Dvořák je náš nejznámější kunsthistorik. Je velkým znalcem i moderního českého malířství, s mnohými umělci jej pojilo dlouholeté přátelství. V tomto pořadu zavzpomíná na neobyčejného představitele české výtvarné avantgardy Františka Tichého (*25. 3. 1896 – †7. 10. 1961), od jehož narození v těchto dnech uplynulo 125 let. Tento osobitý umělec se ještě za studií rozešel s akademickou malbou a jeho dílo zahrnující i scénické výpravy, plakáty či knižní grafiku se vyznačovalo širokým výrazovým a tematickým rejstříkem. Ztvárněným motivům však dominoval magický svět klaunů a cirků či inspirace pařížským prostředím, kde tvořil ve svém vrcholném období. Po válce působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vyučoval malbu a grafiku, z ideologických důvodů však musel odejít. Do jeho tvorby tím vstoupily pocity bezvýchodnosti a následně ji limitovala i počínající nervová choroba.
Vysílání: 25.3., 23.15 hod., ČT art
Opakování: 28.3., ČT art