Scéna.cz 

XI. seminář archivního filmu: Deziluze z utopie

11. ročník Semináře archivního filmu, který proběhne v Uherském Hradišti (23. - 26. dubna 2009), přináší tentokrát ohlédnutí za kinematografií, která byla plná bláhových utopií, nadějí a revolty vrcholících 60. let, jež stačily změnit svět k nepoznání, než jejich sny vystřídala deziluze následujícího desetiletí.

Program hradišťské přehlídky hledá na příkladu ikonických hraných filmů motivy téhle unikátní cesty do neskutečna, kterou lemovala nejen revoluční rétorika, léto lásky květinových dětí či večírky swingujícího Londýna, ale také ohromné kulturní vzedmutí. Ve stínu nedávno skončené války a deprese z úsvitu technokratické západní společnosti či naopak stalinské byrokratické totality na východě uvěřila mladá generace, že může změnit svět, zrodit nového člověka či najít ráj, v němž bude moci zapomenout na historii i morálku svých rodičů.

Seminář se snaží s pomocí akademiků, filmových kritiků či samotných filmařů bilancovat okamžik deziluze ze sexuální revoluce, revolučního osmašedesátého. Naším cílem je také nacházet spojitosti mezi tím, co se tehdy dělo na východě i západě, a pokoušet se hledat souvislosti téhle v historii zasuté doby s dnešními pocity bezmoci, kocoviny z politiky a z čím dále tím nebezpečnější moderní civilizace.

Sobotní večer sexuální revoluce
Hlavním hostem festivalu bude britsko-americký režisér Mike Sarne, kultovní režisér, herec (například ze Skolimowského filmů, nebo naposledy z Cronenbergových Východních příslibů), jehož tatínek se narodil v Teplicích. Na festivale uvede svůj film ze swingujícího Londýna JOANNA (1968), jenž bezprostředně spustil známou protestní stávku na festivalu v Cannes v roce 1968, která skončila jeho předčasným uzavřením. V rámci sobotního večeru věnovaného sexuální revoluci let šedesátých uvede jeden z „nejvíce spílaných filmů Hollywoodu“, jímž je dnes kultovní adaptace knihy Gore Vidala MYRA BRECKINRIDGE (1970). Sarnův přepis přibližuje příběh filmového kritika, který si v Evropě nechá změnit pohlaví, aby se vrátil do Hollywoodu v kůži americké divy Mae Westové. Vedle ní si ve filmu zahrál mimo jiné například i John Huston.
Do Uherského Hradiště se chystá i Jim Haynes, zakladatel prvního literárního festivalu v Edinburghu, divadla Arts Lab ve swingujícím Londýně a někdejší protagonista sexuální revoluce ovlivněný pracemi Wilhelma Reicha. Po boku feministky Germaine Greerové působil například v legendární revue Suck či spoluzaložil v Amsterdamu roku 1970 Filmový festival mokrého snu (Wet Dream Film Festival). Haynes, který poté učil na pařížské univerzitě o vztahu sexuality a politiky, stačil ještě před revolucí procestovat i Československo, Polsko či Maďarsko, o nichž publikoval své cestopisné publikace. V Hradišti uvede dokument věnovaný Filmovému festivalu mokrého snu, nesoucí v názvu jedno z hesel Pařížského máje UŽÍVEJTE SI BEZ HRANIC (2008).
Co se týče dalšího filmového programu, nesmlouvavě účtuje s iluzemi 60. let hudebník i filmař Serge Gainsbourg, který prohlásil, že smyslná láska nemá východisko. Poté, co nahrál jedno ze svých nejvíce provokativních alb Rock Around the Bunker, natočil svůj první film jako režisér - černé drama milostného trojúhelníku s Jane Birkinovou MILUJI TĚ, TY MĚ TAKY NE (1976), které v záhlaví věnoval Borisi Vianovi.
Festival má čest uvést také film bilancující vzepětí i vnitřní drama ženského liberalizačního hnutí přelomu 60. let a 70. let Agnès Vardové JEDNA ZPÍVÁ, DRUHÁ NE (1976). Vysoce uměleckou vizi drásavě odhalené intimity mezilidských vztahů i účtování s kultem volné lásky představuje ceněný snímek Jeana Eustache MAMINKA A DĚVKA (1972). Jako zpětný pohled na antihrdiny své doby lze chápat také Godardovo ZACHRAŇ SI KDO MŮŽEŠ (ŽIVOT) (1980).

Filmy generační vzpoury
Bláhovost 60. let na festivale připomene pověstný Cardiffův snímek pohybující se na hranici reality a fantazie DÍVKA NA MOTOCYKLU (1968), v němž si zahrála i múza Micka Jaggera Marianne Faithfull v době své delirické krásy. Na svém stroji křižuje tahle „heroinová princezna“ Evropu a oblečená pouze do kožené kombinézy uhání vstříc idolu té doby - profesoru filozofie na Heidelbergu (Alain Delon), kvůli němuž opustila nudného manžela.
Tehdejší revoltu americké mládeže zobrazuje kultovní snímek Arthura Penna ALICINA RESTAURACE (1969), s morální kocovinou z vietnamské války účtuje v Americe proklínané drama Elii Kazana HOSTÉ (1972). Mezi klasickými filmy mistrů vysokého umění let šedesátých nebude chybět například snímek BOHOVÉ MORU (1970) R.W. Fassbindera, ZABRISKIE POINT (1970) Michelangela Antonioniho či Pasoliniho TEORÉMA (1968). Diváci se mohou těšit samozřejmě i na český program a například Jakubiskův film VTÁČKOVIA, SIROTY A BLÁZNI nebo Schormův snímek DEN SEDMÝ, OSMÁ NOC.

Politika na ulici
Německý rudý osmašedesátý se zrcadlí na příkladu kultovního snímku Rudolfa Thomeho RUDÉ SLUNCE, v příběhu čtyř vražedkyň na podpatcích a v minisukni si zahrála i představitelka slavné Komunny 1, jejíž osudy načrtává snímek DIVOKÝ ŽIVOT USCHI OBERMAIER. Generaci francouzského Pařížského máje a studentských i dělnických stávek připomene film Martina Karmitze OKO ZA OKO (1972) a poté taky osobní zpověď někdejšího revolucionáře Romaina Goupila ZEMŘÍT VE TŘICETI (1984). Celá jedna festivalová sekce bude dále věnována italským kontestátorským filmům, které připomenou revoluční vzepětí filmu apeninského poloostrova své doby.